Před týdnem varoval katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi, že válka s Íránem srazí světovou ekonomiku na kolena. Ropa a zemní plyn jsou totiž jen začátek. Rozpadá se celá síť průmyslových vstupů – od síry přes petrochemii až po dusíkatá hnojiva a čipy. To vše závisí na ropě a plynu z Perského zálivu. Energetická krize se tak přeměňuje v celosvětovou průmyslovou a potravinovou hrozbu.
Ropa
Z Perského zálivu proudí na světové trhy kolem třiceti procent světové produkce ropy – především do Asie. Když Írán uzavřel Hormuzskou úžinu (nejužší bod Perského zálivu) a začal útočit na ropnou infrastrukturu, cena ropy Brent poprvé od srpna 2022 vyskočila nad 100 dolarů za barel. Denní sazby za supertankery se zvýšily pětkrát – ze 100 tisíc dolarů na půl milionu. Pojištění lodí zdražilo dvanáctkrát. Ceny leteckého paliva jsou po dvou týdnech války skoro dvakrát vyšší.
Plyn
Íránské útoky na katarskou těžební infrastrukturu vedly k úplnému zastavení produkce společnosti QatarEnergy, která tvoří pětinu světového obchodu se zkapalněným plynem. I kdyby válka zítra skončila, bude trvat nějakou dobu, než se těžba vrátí na původní úroveň.
Zkapalněný zemní plyn se totiž nedá rychle „zapnout“ a naložit: zařízení pro zkapalňování musí být zchlazena, tankery a nakládací molo připraveny. Plný návrat k vývozní kapacitě pak může trvat čtyři až šest týdnů.
Mnohé země mají přitom omezené zásoby plynu. Tchaj-wan má zásoby na zhruba 10 až 11 dnů; Japonsko kolem 20 dnů; Jižní Korea více než 50 dní; Indie možná jen 5 až 6 dnů. Také Evropa po poměrně tuhé zimě vstoupila do sezony s nižšími zásobami než v předchozích letech, což zvyšuje její zranitelnost.
Síra, hnojiva a potraviny
Hormuzskou úžinou proudí 45 procent světově obchodované síry a 25 až 33 procent globálně obchodovaných dusíkových hnojiv. Síra, vedlejší produkt rafinace, je zásadní pro výrobu kyseliny sírové klíčové pro výrobu fosfátových hnojiv, zpracování mědi i produkci materiálů pro baterie a polovodiče.
Perský záliv představuje i velkou část globální výroby amoniaku a močoviny – klíčových surovin pro výrobu dusíkatých hnojiv. Bez nich by výnosy mohly být až poloviční. To povede ke globálnímu růstu cen potravin. V zemích, jako je třeba Egypt, přitom zdražení mouky byť jen o deset procent může vyvolat rozsáhlé protesty v ulicích a ohrozit stabilitu země.
Polovodiče a čipy
Většinu nejpokročilejších polovodičů světa vyrábí Tchaj-wan. Ten přitom dováží téměř veškerý plyn. Omezení jeho dodávek znamená pro zemi i omezení elektrické energie a snížení výroby čipů. Výroba čipů je totiž energeticky nesmírně náročná, tchajwanská společnost TSMC spotřebovává skoro desetinu veškeré elektřiny na ostrově. Zato ale vyrábí 90 procent nejpokročilejších čipů na světě.
V době covidu mohl výpadek v dodávce čipů jen v oblasti automobilového průmyslu za ztrátu v hodnotě 210 miliard dolarů, protože vyrobené automobily čekaly na potřebné čipy.
Krátkodobé výpadky se rychle promítnou do globálních dodavatelských řetězců elektroniky, automobilového průmyslu a center výpočetního výkonu. Náhradní výrobní kapacity neexistují. Postavit nové závody trvá roky a budou stát desítky miliard.
Petrochemie
Takzvaná lehká ropa je surovina pro výrobu etylenu a propylenu, z nichž se vyrábějí polyetylen a polypropylen – základní plasty používané téměř ve všech spotřebních produktech (obaly, domácí spotřebiče, elektronika, oděvy, zdravotnické potřeby, izolační materiály atd.). Ze zemí Perského zálivu pochází zhruba 30 procent její světové produkce.
Reakce vlád
Mezinárodní energetická agentura podpořila koordinovaný krok 32 členských států k uvolnění zásob ropy a rafinovaných produktů v objemu 400 milionů barelů. Spojené státy navíc ohlásily uvolnění 172 milionů barelů ze své strategické ropné rezervy, dodávky by měly trvat přibližně 120 dnů. Cílem je zmírnit tlak na ceny, ale při delším konfliktu bude dopad minimální.
Americký ministr financí Scott Bessent volá po koalici zemí ochotných podílet se na doprovodu konvojů lodí Hormuzskou úžinou, jakmile to bude možné. Americký prezident Donald Trump hovořil o možnosti, že by plavidla v regionu vojensky doprovázely Spojené státy, není ovšem jasné, jak přesně by taková spolupráce fungovala. Následně vyzval země dovážející ropu Hormuzským průlivem, aby se podílely ve spolupráci se Spojenými státy na zabezpečení této důležité vodní cesty.
Saúdská Arábie odklání část produkce ropy ropovodem East–West (Východ–Západ) do Rudého moře – jeho kapacita ale není dostatečná. Pro plyn navíc neexistuje jiná cesta než po moři.
Nový íránský ajatolláh Modžtabá Chameneí ale vydal rozkaz udržet průliv neprůjezdný. Pro Teherán je uzavření Hormuzské úžiny jednou z mála karet, které má v boji proti mnohem silnějšímu nepříteli v rukou.
Sdílet
