


Označovat to, co dělají čeští vládní politici, za ruské není příliš rozumné. Je to prvoplánová nálepka, která se dá nalepit takřka na všechno. A je to i nepřímá bagatelizace ruského represivního režimu. Jen stěží si mohou lidé nežijící v Rusku představit, jak rozsáhlé jsou možnosti ruského státu k potlačování jeho odpůrců a jak úzká je politická svoboda v Rusku.

Média, opozice, občanská společnost, ústavní soud. Nikdo v Rusku nemůže zatáhnout za brzdu a bránit základní svobody před zvůlí věrchušky. Česko tento demokratický „luxus“ má. Proto jakékoliv srovnávání demokratického Česka se ztotalitněným Ruskem je nesmyslné.
Platí to i pro návrh zákona připravovaný v Česku o kontrole neziskovek. Jeho autoři se údajně inspirovali ruským zákonem o zahraničních agentech. Je přitom absolutně nemyslitelné, že by se v Česku daly aplikovat takové diskriminační normy, jako platí v zemi Vladimira Putina. Šikana obsažená v ruském zákonu, jehož aktuální podoba nemá nic společného s jeho původní verzí z roku 2012, je na západ od hranic Ruska nemyslitelná.
V novém dílu podcastu Kaviárové tousty se novinář Jiří Just a publicistka Lucie Sulovská věnují právě ruskému zákonu o zahraničních agentech, jelikož jsou k němu periodicky přirovnávány podobné zákony v různých zemích světa. V mezičase se ze zákona na kontrolu neziskovek stal zákon cílený primárně na jednotlivce. Jako aktualita – bouře ve vztazích mezi Maďarskem a Ukrajinou a pokračující válka proti Íránu.
O Rusku v souvislostech. Jirka žije v Rusku. Už 16 let. Lucka žije v Belgii. Už pět let. Oba jsou pořád Češi jako poleno, jen vypadli z českého rybníčku, aby trochu poznali svět. Spojuje je zájem o Rusko. Jirka, politolog a publicista, bydlí na sídlišti v Moskvě i s ruskou manželkou a malým synkem. Lucka, politoložka a publicistka, zájem o Rusko zdědila asi po svém dědečkovi, který tam jako stavař léta pracoval a doma měl úctyhodnou sbírku ruské klasiky. Oba denně sledují ruskou realitu, abyste vy nemuseli.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“