


Evropská unie uvažuje, že zavede na zboží z USA dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur - v přepočtu 2,3 bilionu Kč. Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times. Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Trump chce Dánskem spravovaný arktický ostrov získat. Dánsku a sedmi dalším členským státům NATO stavějícím se na odpor v sobotu pohrozil, že od 1. února uvalí na jejich zboží dovážené do USA dodatečné desetiprocentní clo, které se od 1. června zvýší na 25 procent. Platit má podle něj do uzavření dohody o „kompletním a naprostém zakoupení Grónska.“
Odvetná opatření se podle zdrojů deníku Financial Times (FT) připravují s cílem poskytnout evropským lídrům páku na klíčových schůzkách s americkým prezidentem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, které se koná příští týden. Celní seznam byl připraven loni, ale byl pozastaven do 6. února, aby se zabránilo plnohodnotné obchodní válce.
Jeho reaktivaci v neděli podle zdrojů FT projednávalo 27 velvyslanců států EU v Bruselu. Probírali také takzvaný nástroj proti ekonomického nátlaku (ACI), který může omezit přístup amerických společností na vnitřní trh a Evropská unie ho dosud nikdy nepoužila. Tuto možnost o víkendu zmínil francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Pokud to bude pokračovat, máme k dispozici jasné nástroje odvetných opatření... (Trump) používá čistě mafiánské metody,“ řekl listu evropský diplomat, který se zúčastnil diskuse o opatřeních. „Zároveň chceme veřejně vyzvat k zachování klidu a dát mu příležitost ustoupit,“ pokračoval. „Poselství je... cukr a bič,“ dodal.
Paříž a Berlín společnou reakci koordinují. Jejich ministři financí se mají v pondělí setkat v Berlíně a poté odcestovat do Bruselu na setkání se svými evropskými protějšky, uvedl francouzský vládní úředník. „Tato otázka bude muset být projednána také se všemi partnery G7 pod francouzským předsednictvím,“ dodal.



Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.



Ranní mrazy mohou ve středu a čtvrtek zejména v Čechách poškodit pozdně kvetoucí ovocné stromy, hlavně třešně, višně a jabloně. Na síti X to v úterý uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V polohách kolem 400 až 500 metrů nad mořem mohou být ohrožené také meruňky nebo broskvoně, které v těchto výškách teprve kvetou a na mráz jsou z ovocných dřevin nejcitlivější.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.



Loňský americký útok na Írán vedl k naprostému zničení tamních jaderných areálů, vykopání zasypaných zásob uranu tak bude složité a časově náročné. Na své sociální síti Truth Social to v noci na úterý napsal prezident Spojených států Donald Trump. USA spolu s Izraelem letos na konci února znovu udeřily na Írán, což vedlo k válce na Blízkém východě, kterou nyní pozastavilo dočasné příměří.



Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.