


Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví, napsala agentura Reuters.

Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září, dodala agentura AFP. Austrálie loni v prosinci zakázala sociální sítě dětem mladším 16 let, což inspirovalo další země k podobnému kroku.
Článek 1 návrhu zákona podle deníku Le Monde předložila Laure Millerová ze strany Obnova (RE). Podpořilo jej 116 zákonodárců, přičemž 23 se jich vyslovilo proti, dodala AFP s tím, že text musí v polovině února projít Senátem tak, aby mohl začít platit od 1. září. Další pozměňovací návrh mimo jiné zakazuje také propagaci produktů nebo služeb, která by mohla narušit fyzické či duševní zdraví nezletilých na sítích pro ně určených.
Mezi rizika podle AFP patří i kyberšikana, neustálé srovnávání, vystavení násilnému obsahu či upoutávání pozornosti na úkor spánku. Věk 15 let podle ministryně pro digitální technologie Anne Le Hénanffové odpovídá definici sexuální dospělosti a přechodu ze základní na střední školu.
„Tímto zákonem stanovíme jasnou hranici ve společnosti. Říkáme jednu jednoduchou věc: sociální sítě nejsou nic nevinného. Tyto sociální sítě slibovaly propojení, místo toho ale rozdělily. Slibovaly informovat, místo toho však přesytily. Slibovaly bavit, místo toho ale uvěznily,“ řekla Millerová, která byla zpravodajkou parlamentní vyšetřovací komise o psychologických účincích sítě TikTok na nezletilé.
Návrh zákona někteří poslanci označili jako zjednodušené řešení. Opatření dříve kritizovala také Státní rada, která se obávala příliš širokého a obecného zákazu sociálních sítí, proto se musel návrh přepracovat.
Poslanci se budou později také zabývat článkem 6, který zakazuje používání mobilních telefonů na některých středních školách, doplnil Le Monde.
Australský zákon, který zakazuje přístup dětem na sociální sítě jako TikTok, Instagram, Facebook i videoplatformu YouTube, začal platit loni 10. prosince. O podobných krocích uvažují vlády v Dánsku, Itálii, Malajsii či některých amerických státech.



Izraelská armáda ve středu večer zasáhla hustě obydlenou čtvrť Ghobajrí na jižním předměstí Bejrútu, uvedla agentura NNA. Izrael zaútočil bez předchozího varování na libanonskou metropoli poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle agentury AFP potvrdil, že nařídil útok na vysoce postaveného velitele Hizballáhu.



Sudetoněmecký sjezd v Brně se bude určitě konat, řekl ve středu bavorskému veřejnoprávnímu rozhlasu BR předák sudetských Němců Bernd Posselt. Ve svém vyjádření kritizoval české hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a německou stranu Alternativa pro Německo (AfD).



Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) kvůli možné korupci a nelegálnímu prodeji marihuany prohledal kancelář demokratické šéfky Senátu státu Virginie L. Louise Lucasové, kritičky republikánů a prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Ve středu o tom informovala americká média.



„Jediná horší věc než komunista je neschopný komunista,“ hřímal americký ministr zahraničí Marco Rubio na tiskové konferenci, kde ostře kritizoval zemi, odkud pocházejí i jeho rodiče. Donald Trump už dříve avizoval, že je připravený ostrov převzít a že si s Kubou může „udělat v podstatě cokoliv“.



Americký prezident Donald Trump podepsal novou protiteroristickou strategii, která se soustředí na zneškodňování drogových kartelů v západní hemisféře. Podle agentury Reuters to ve středu oznámil Trumpův poradce pro boj s terorismem Sebastian Gorka.