


Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví, napsala agentura Reuters.

Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září, dodala agentura AFP. Austrálie loni v prosinci zakázala sociální sítě dětem mladším 16 let, což inspirovalo další země k podobnému kroku.
Článek 1 návrhu zákona podle deníku Le Monde předložila Laure Millerová ze strany Obnova (RE). Podpořilo jej 116 zákonodárců, přičemž 23 se jich vyslovilo proti, dodala AFP s tím, že text musí v polovině února projít Senátem tak, aby mohl začít platit od 1. září. Další pozměňovací návrh mimo jiné zakazuje také propagaci produktů nebo služeb, která by mohla narušit fyzické či duševní zdraví nezletilých na sítích pro ně určených.
Mezi rizika podle AFP patří i kyberšikana, neustálé srovnávání, vystavení násilnému obsahu či upoutávání pozornosti na úkor spánku. Věk 15 let podle ministryně pro digitální technologie Anne Le Hénanffové odpovídá definici sexuální dospělosti a přechodu ze základní na střední školu.
„Tímto zákonem stanovíme jasnou hranici ve společnosti. Říkáme jednu jednoduchou věc: sociální sítě nejsou nic nevinného. Tyto sociální sítě slibovaly propojení, místo toho ale rozdělily. Slibovaly informovat, místo toho však přesytily. Slibovaly bavit, místo toho ale uvěznily,“ řekla Millerová, která byla zpravodajkou parlamentní vyšetřovací komise o psychologických účincích sítě TikTok na nezletilé.
Návrh zákona někteří poslanci označili jako zjednodušené řešení. Opatření dříve kritizovala také Státní rada, která se obávala příliš širokého a obecného zákazu sociálních sítí, proto se musel návrh přepracovat.
Poslanci se budou později také zabývat článkem 6, který zakazuje používání mobilních telefonů na některých středních školách, doplnil Le Monde.
Australský zákon, který zakazuje přístup dětem na sociální sítě jako TikTok, Instagram, Facebook i videoplatformu YouTube, začal platit loni 10. prosince. O podobných krocích uvažují vlády v Dánsku, Itálii, Malajsii či některých amerických státech.



Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli Costa a von der Leyenová. Ukrajinský prezident Zelenskyj v dopise adresovaném EK podle Reuters uvedl, že oprava ropovodu Družba se chýlí ke konci. Hotová má být za měsíc a půl.



Prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.



Střela zasáhla areál íránské jaderné elektrárny v Búšehru, škody ani zranění ale hlášeny nejsou, uvedla MAAE. Izrael v noci udeřil i v centru Bejrútu, kde po výzvě k evakuaci zazněla silná exploze. Předchozí úder zabil nejméně šest lidí a 24 zranil, armáda hlásí další útoky na Hizballáh na jihu Libanonu.



Když Antonín Kinský povýšil senzačně přes noc ze Slavie do anglické Premier League, připomínalo to pohádku. Teď se dvaadvacetiletý brankář propadl až po uši do fotbalového bahna a musí se z něj vyhrabat ven. V Tottenhamu už to nejspíš nebude.



Spisovatelka Barbora Šťastná od roku 2019 pracuje jako editorka sbírky vzpomínek pamětníků Paměť národa. Právě příběhy lidí, které se jí takto dostaly do rukou, inspirovaly její nejnovější soubor povídek s názvem Exoti. Jejich hlavním tématem je jinakost v mnoha podobách, ať už jde o menšinovou víru, rasu, sexuální orientaci, zdravotní handicap či jen svérázný přístup k životu.