


Severokorejský režim se nerozpakuje zabíjet děti ve školním věku pouze za to, že sledují jihokorejské seriály, včetně populární série Hra na oliheň, čili Squid Game. Podle svědeckých výpovědí hrozí všem, kteří se na „ilegální“ obsah dívají, v „lepším“ případě léta strávená v pracovním táboře, v horším rovnou poprava.

Nová zpráva od lidskoprávní organizace Amnesty International přináší znepokojující svědectví. Severokorejský komunistický režim brutálně trestá vlastní občany i za „konzumaci“ kultury, jež se různými kanály dostává do stalinistické země ze sousední Jižní Koreje.
Amnesty International vyzpovídala 25 Severokorejců, kteří ze země uprchli v letech 2012 až 2020.
Většině z nich bylo v době útěku mezi 15 a 25 lety. Jeden z dotázaných uvedl, že několik lidí, včetně středoškoláků, bylo popraveno za sledování seriálu Squid Game. K popravě mělo dojít v provincii Jangkang nedaleko čínských hranic.
Podobný případ popsal také web Radio Free Asia, který zdokumentoval popravu v provincii Severní Hamgjong v roce 2021 rovněž za distribuci seriálu Squid Game, který patří mezi nejsledovanější na platformě Netflix. Kromě oblíbených seriálů je také zakázán poslech jihokorejské populární hudby. Zpráva Amnesty uvádí incident, při kterém bylo veřejně potrestáno několik teenagerů, kteří se provinili poslechem jihokorejské skupiny BTS.
Represe za příjem „závadné“ kultury se zintenzivnily především za vlády současného severokorejského vůdce Kim Čong-una, který v roce 2020 schválil zákon o zamezení reakční ideologie a kultury. Ten označuje jihokorejskou kulturu za „shnilou ideologii paralyzující revoluční smysly lidí“.
Zákon nařizuje pět až patnáct let nucených prací za sledování nebo držení jihokorejských nosičů s dramaty, filmy či hudbou. Za distribuci obsahu nebo organizování skupinového sledování hrozí až trest smrti, píše ve své zprávě americké ministerstvo zahraničí.
Potírání nelegálního obsahu má na starosti takzvaná Jednotka 109. Její agenti provádějí u obyvatel země náhodné prohlídky bytů, zavazadel a také mobilních telefonů. Na jihokorejský obsah se přitom podle výpovědí uprchlíků dívají téměř všichni lidé v KLDR. Konečný trest za tuto činnost ovšem závisí na finanční situaci agenty načapaných jedinců a konexích uvnitř vládnoucí strany.
Jeden ze severokorejských uprchlíků si vzpomněl, že mu členové Jednotky 109 říkali: „Nechceme vás tvrdě potrestat, ale potřebujeme úplatek pro naše nadřízené, abychom si sami zachránili vlastní život.“
„Zatknou vás za stejný čin, ale trest závisí výhradně na penězích,“ vysvětlil pro Amnesty International Choi Suvin, který opustil Severní Koreu v roce 2019. „Lidé klidně prodají svůj dům, aby získali 5 až 10 tisíc dolarů, které zaplatí za propuštění z nápravných táborů.“
Kim Junsik (28) tvrdí, že ho v roce 2019 odhalili celkem třikrát při sledování jihokorejských seriálů. Trestu se ale vyhnul, protože jeho rodina měla dobré konexe.
„Obvykle, když jsou přistiženi středoškoláci, dostanou jen varování, pokud má jejich rodina peníze,“ řekl. „Nedostal jsem žádný právní trest, protože jsme měli kontakt na někoho vlivného.“
Ti, kdo nedisponují dostatkem peněz, mají většinou smůlu. Kim Junsik si vzpomíná na tři kamarádky své sestry ze střední školy, které byly v roce 2010 odsouzeny na několik let těžkých prací v pracovním lágru, protože si jejich rodiny nemohly dovolit uplácet úředníky.
Takový trest přitom často znamená jistou smrt. Podmínky v pracovních táborech jsou totiž extrémně tvrdé a vězni často umírají v důsledku hladu a vyčerpání.



Poslanci ve středu jednají o návrhu státního rozpočtu na letošní rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Návrh rozpočtu je neodpovědný, vláda porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti, tvrdí předsedové opozičních ODS a STAN Martin Kupka a Vít Rakušan. Rozpočet, který sněmovna projednává v úvodním kole, podle Kupky krade budoucnost lidem i firmám.



Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho švýcarský protějšek a úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Ignazio Cassis si v pátek při jednání v Moskvě vyměnili dárky. Na záběrech ze schůze je slyšet věta bývalého švýcarského prezidenta, který narážel na nynější geopolitickou situaci.



Polsko se za nynějších okolností nepřipojí k Radě míru vytvářené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale bude dále analyzovat možnosti, uvedl ve středu podle médií polský premiér Donald Tusk. Pozvánku obdrželo i Česko. Premiér Andrej Babiš minulý týden v pořadu televize Nova prohlásil, že Česko nyní o vstupu do této instituce neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo.



Europoslanci ve středu při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.



Dvakrát do roka je přejídání skoro povinností. Kdy přesně? Přece na Vánoce a pak na Tučný čtvrtek, na který se těší jedlíci a víc jak 50 českých restaurací. Zatímco podniky lákají na štědrost a tradici před půstem, část gastronomické scény varuje: slovo „tučný“ je dnes skoro sprosté. Má svátek hodování ještě šanci obstát v éře zdravého životního stylu a politiky neplýtvání?