Armáda není schopná postavit do pole víc než 10 tisíc vojáků. Královské námořnictvo dokáže nasadit pouze deset válečných lodí. Královské letectvo má 40 letounů – desetinu toho, co v době studené války. A připočtěte k tomu chronický nedostatek munice. Bývalý náčelník britského generálního štábu Nick Carter varuje, že britské ozbrojené síly slábnou. A protivníci si toho všímají.
V březnu 2021 obdržel tehdejší náčelník generálního štábu Nick Carter telefonát od stálého tajemníka ministerstva obrany. Nebyly to dobré zprávy. Ministr financí právě schválil škrty výdajů na obranu. Generál Carter využil svého práva a vyžádal si urgentní schůzku s tehdejším premiérem Borisem Johnsonem. Upozorňoval ho, že při dalších škrtech se z britských ozbrojených sil stane ekvivalent Belgie s jadernými zbraněmi. Generál Carter na to nyní vzpomíná v článku pro britský magazín Spectator.
Pro představu, Belgie měla tehdy ve zbrani 25 tisíc mužů. Ještě ten den zaskočený Johnson nařídil svému sekretariátu, aby připravil plán, jak oživit bojeschopnost britské armády. Bohužel, jak píše Carter, tento plán byl jen slabým zábleskem naděje. Nestalo se prakticky nic.
Carter zdůrazňuje, že aby se situace zlepšila, je nutné začít od základů. Investovat do náboru a udržení vojáků napříč složkami a oživit vojensko-průmyslový komplex. Nestačí ale jen modernizovat protiponorkové systémy, aby Britové mohli pomoci ubránit severní Atlantik před ruskou hrozbou. Ani vytvořit další dvě rezervní divize nebo zvýšit britské schopnosti ve vesmíru (ani jedno se přitom nedaří…).
Británie a Evropa stojí podle Cartera před zásadní změnou kvůli rychlému rozvoji umělé inteligence, kvantových technologií a digitalizace. V moderních konfliktech budou rozhodovat technologie, které reagují rychleji než protivník. Armády, které zůstanou „analogové“, nebudou mít šanci na úspěch. Místo snahy dohánět nepřátele v počtech tanků by měla Británie využít své průmyslové základny a kvalitativně přeskočit konkurenci. Armáda musí projít drastickou technologickou transformací.
Carter odhaduje, že taková transformace ozbrojených složek země bude vyžadovat minimálně pět procent HDP. Upozorňuje navíc na zranitelnost Británie jako ostrovního státu. 40 procent potravin, 45 procent energií a 90 procent dat přichází do Británie po moři nebo pod mořem. „Nemáme téměř žádnou schopnost chránit se před balistickými raketami a naše protivzdušná obrana není schopna čelit tomu, co jsme viděli na Ukrajině,“ varuje Carter.
Poslední bod, který autor zmiňuje, je podpora veřejnosti. Ačkoli podpora armády po invazi na Ukrajinu vzrostla, především mladí lidé by v případě války podle průzkumů veřejného mínění většinou odmítli v armádě sloužit. To je něco, co se podle bývalého nejvyššího generála britské armády musí změnit.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚOpozice cupuje návrh státního rozpočtu. Krade budoucnost lidem i firmám, tvrdí Kupka
Poslanci ve středu jednají o návrhu státního rozpočtu na letošní rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Návrh rozpočtu je neodpovědný, vláda porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti, tvrdí předsedové opozičních ODS a STAN Martin Kupka a Vít Rakušan. Rozpočet, který sněmovna projednává v úvodním kole, podle Kupky krade budoucnost lidem i firmám.
Lavrov dostal překvapivý dar od Švýcarů. Má Rusům připomenout, že patří do Evropy
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho švýcarský protějšek a úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Ignazio Cassis si v pátek při jednání v Moskvě vyměnili dárky. Na záběrech ze schůze je slyšet věta bývalého švýcarského prezidenta, který narážel na nynější geopolitickou situaci.
ŽIVĚPolsko se nepřipojí k Trumpově Radě míru, oznámil premiér Tusk
Polsko se za nynějších okolností nepřipojí k Radě míru vytvářené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale bude dále analyzovat možnosti, uvedl ve středu podle médií polský premiér Donald Tusk. Pozvánku obdrželo i Česko. Premiér Andrej Babiš minulý týden v pořadu televize Nova prohlásil, že Česko nyní o vstupu do této instituce neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo.
ŽIVĚPřes dva biliony korun. Evropský parlament podpořil velkou půjčku pro Ukrajinu
Europoslanci ve středu při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.
Maxi porce, dvojité panáky a „tučné“ menu. Svátek přejídání je tu a budí vášně
Dvakrát do roka je přejídání skoro povinností. Kdy přesně? Přece na Vánoce a pak na Tučný čtvrtek, na který se těší jedlíci a víc jak 50 českých restaurací. Zatímco podniky lákají na štědrost a tradici před půstem, část gastronomické scény varuje: slovo „tučný“ je dnes skoro sprosté. Má svátek hodování ještě šanci obstát v éře zdravého životního stylu a politiky neplýtvání?