Rusové pronásledují, mučí a zabíjejí kněze, ničí i pravoslavné chrámy

Na okupovaných územích Ukrajiny Rusové řeckokatolickým kněžím nedovolí působit. Paradoxem je, že represím čelí i pravoslavní kněží pod Moskevským patriarchátem, které nutí přijmout ruské občanství.

Stepan Podoľčak působil jako kněz Pravoslavné církve Ukrajiny, která se odčlenila od Moskevského patriarchátu. Sloužil v obci Kalanačak. Jednoho dne ruští vojáci vtrhli do jeho domu, vylomili dveře a polonahého kněze s pytlem na hlavě odvezli neznámo kam. Za dva dny zavolali knězově manželce, aby přijela identifikovat jeho tělo. Podle místního biskupa kněze zastřelili, protože s Rusy odmítl spolupracovat.

Řeckokatoličtí kněží a redemptoristé Ivan Levyckyj a Bohdan Heleta působili v Berďansku, kde organizovali modlitby za mír. Rusové je následně zatkli a odvlekli do vězení. Kněží byli s dalšími sedmi až osmi vězni v cele, která byla určená maximálně pro dva. Spali na zemi, po stěnách stékala voda.

Kněžím celé dny nahlas pouštěli sovětské propagační písně. Páter Ivan byl dvakrát zbit do bezvědomí a věznění kněží čelili hrozbám 25letého vězení. Důvod? V řeckokatolickém chrámu, kde sloužili, se údajně našly zbraně. Ačkoli otec Bohdan trpí cukrovkou, léky mu odpírali, čímž bylo vážně ohroženo jeho zdraví a život.

Kneží Levyckyj a Heleta byli také svědky toho, jak Rusové mučili jiné vězně. Jednoho muže například týrali elektrickým proudem, čímž ho nutili, aby se naučil zpaměti ruskou hymnu. Lidé ve vězení podle nich šíleli a mnozí pomýšleli na sebevraždu. Sami to podle vlastních slov přežili jen díky víře a modlitbám. Řeholníci byli v ruském zajetí od června 2022 do listopadu 2024, kdy je propustili v rámci výměny vězňů.

Zničené chrámy i lidské životy

Tyto a další příběhy zdokumentovala ukrajinská nevládní organizace Mediální iniciativa za lidská práva v dokumentu Kontrola víry silou, který vyšel koncem minulého roku.

Do ledna 2025 zdokumentovala zabití 67 kněžích a pastorů různých křesťanských církví na okupovaných územích Ukrajiny a zničení téměř 650 sakrálních budov. Jiné údaje uvádí dokonce více než 700 zničených chrámů, synagog a modliteben.

Z těchto zjištění vyplývá, že Rusové nutí mnohé křesťany, aby vstoupili do Ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu a přijali ruské občanství. Kdo odmítne, čelí pronásledování. Perzekucím ale čelí i samotní pravoslavní, a to dokonce i v Rusku. Stačí vyjádřit minimální náznak nesouhlasu se „speciální vojenskou operací“.

Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu pod vedením patriarchy Kirilla funguje jako součást propagandy „ruského světa“, který spojuje náboženské narativy s politickou expanzí a slouží k legitimizaci ozbrojené agrese vůči Ukrajině.

Rusové na okupovaných územích vyžadují od církví i přeregistrování podle náboženských zákonů Ruska, což mimo jiné znamená, aby představitelé církve přijali ruské občanství.

Řečtí katolíci jsou zakázaní

V Rusy okupované Záporožské oblasti je Řeckokatolická církev dokonce zakázána, na okupovaných územích jsou pronásledováni a zavíráni kněží. Svědkové Jehovovi, kteří jsou v Rusku od roku 2017 zakázaní, se považují za extremisty. V ruských vězeních jich je okolo 150. Označení za extremisty umožňuje ruské moci využívat represivní legislativu k zákazu činnosti mnoha dalším církvím.

Hlavním terčem represí je zejména Pravoslavná církev Ukrajiny, která se oddělila od Moskevského patriarchátu. Dále již zmínění řeckokatolíci, ale také protestantské církve, letniční hnutí a rovněž vzpomínaní jehovisté – tedy všechny církve kromě Ruské pravoslavné církve pod patriarchou Kirillem.

Kněží Pravoslavné církve Ukrajiny čelí únosům, deportacím a mučení nebo jsou pod hrozbou týrání a konfiskace majetku nuceni přejít k Ruské pravoslavné církvi.

Kněží jako váleční zajatci

Na vlastní kůži to zažili kněží Chrystofor Chrimlija a Andrij Čuja. Když odmítli přestoupit do Ruské pravoslavné církve, vojáci s nimi zacházeli jako s válečnými zajatci. Oba byli převezeni do Ruské federace, kde jim jejich věznitelé řekli, že mučení a týrání přestane jen pokud budou souhlasit s přestupem.

Paradoxem ale je, že represáliím čelí i pravoslavní kněží, kteří jsou pod Moskevským patriarchátem.

Kostiantyn Maksymov, který je knězem této církve, odmítl přijmout ruské občanství a nesouhlasil s anexí své diecéze ruskou církví. Následně byl zadržen a po 21 měsících na různých samotkách nespravedlivě odsouzený za údajnou špionáž na 14 let v kolonii s přísným režimem. Aktuálně ho vězní v Saratovské oblasti v Rusku, více než tisíc kilometrů od domova.

Ruskou krutost pocítil i slovenský kněz

Krutost Rusů na vlastní kůži pocítil i slovenský kněz Peter Krenický, který působil v Melitopolu. Rusové mu vyhrožovali zastřelením, surově ho bili a deportovali ho.

Ve městě ještě nějaký čas zůstal působit řeckokatolický kněz Olexandr Bohomaz. Od něj okupanti zase požadovali, aby jim donášel informace ze zpovědí, kdo je proti Rusku a okupaci. To duchovní odmítl. Kněz vzpomínal, že se ruští vojáci u něj doma chovali jako „páni“, jednali velmi suverénně a snažili se ho ponižovat.

Rusové ale likvidují i protestantské církve. Nejvíce jsou postiženi baptisté, letniční hnutí a adventisté. Okupační síla je nálepkuje jako sekty a nositele destruktivní ideologie. Jejich perzekuce ospravedlňuje národní bezpečností a církevní hodnostáře obviňuje, že jsou agenty americké CIA. Protestanští pastoři jsou biti, zatýkáni a mučeni.

V ukrajinské Horlivce byl přímo během bohoslužby ozbrojenci unesen pastor Serhij Lytovčenko. V dubnu 2022 byl kvůli obvinění ze špionáže zadržen pastor církve Slovo života Dmytro Boďa. Okupační moc násilně zavírá protestantské modlitebny, konfiskuje jejich dokumentaci, klíče i osobní majetek věřících.

Na okupovaných územích ale Rusové nedovolí působit ani (řecko)katolíkům. Americký National Catholic Register cituje hlavu Ukrajinské řeckokatolické církve vyššího arcibiskupa Sviatoslava Ševčuka, který mluví o tom, že například v okupovaném Mariupolu nezůstal jediný katolický kněz.

V roce 2019 žilo na Ukrajině asi pět milionů katolíků. Na okupovaných územích Rusko formálně zakázalo působení Řeckokatolické církve i katolických organizací.

Rusové rozstříleli pravoslavný klášter

Rusové ale nešetří ani posvátné budovy, kláštery a kostely, a to ani ty pravoslavné.

Jeden z posledních případů se stal ve středu 28. ledna, když několik raket zasáhlo a zničilo pravoslavný klášter v Oděse. Klášter Zesnutí přesvaté bohorodičky byl od začátku války zasažen už potřetí.

Podle archimandrity (představeného kláštera) Izajáše zasáhly klášter desítky dronů typu Šáhid. Útok si vyžádal několik raněných a značné materiální škody. Některé budovy kláštera jsou po útoku neobyvatelné. Zasažena byla klášterní mlékárna a dvůr. Poškozený byl skleník, systém vytápění a zůstala vytlučena všechna okna.

V červnu 2022 Rusové letecky zaútočili na dřevěný chrám na území Svatohorské lávry, která je pravoslavnými věřícími považována za jedno ze tří nejposvátnějších míst na Ukrajině.

V prosinci 2022 v Bachmutu v Doněcké oblasti zničila ruská armáda římskokatolický kostel v centru města. Střecha, zvonice a vitrážová okna kostela Panny Marie Královny svatého růžence byly vážně poškozeny.

Během pravoslavných Velikonoc v roce 2023 ruská raketa zasáhla kostel na Ukrajině v Záporožské oblasti.

V rámci vzájemné spolupráce převzato ze slovenského deníku Postoj.sk