


Ruské ozbrojené síly v noci na dnešek podnikly další rozsáhlou sérii útoků na Ukrajinu. Nejvíce postižený byl opět Kyjev a jeho okolí, kde podle místních úřadů zemřelo nejméně šest lidí a více než desítka byla zraněna. Letící trosky a dopadající drony způsobily rozsáhlé požáry a škody na civilní infrastruktuře, včetně obytných domů.

Vlna ruských útoků přišla v době, kdy běží intenzivní diplomatická jednání. Zásadní je, že současným rozhovorům mezi USA a Ruskem v Abú Zabí předcházely o víkendu uzavřené konzultace americké delegace s Ukrajinci ve Švýcarsku.



V Ženevě se celý nedělní den odehrávalo pendlování vyjednavačů mezi dvěma hotelovými místy, kam dorazili také bezpečnostní poradci Německa, Francie a Británie. Právě tam Ukrajina Američanům sdělila, že původní návrh mírového rámce považuje za neakceptovatelný.
Podle ukrajinského letectva Rusko během jediné noci vypustilo 464 dronů a 22 střel, z nichž ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila drtivou většinu. I tak ale některé z nich dopadly v různých regionech, zejména v Kyjevské, Oděské, Charkovské či Dněpropetrovské oblasti. Zelenskyj uvedl, že hlavními terči byla energetická infrastruktura, logistická centra a obytné domy.
Čtyři mrtví a tři zranění byli podle šéfa kyjevské vojenské správy hlášeni ze Svjatošynské čtvrti, další dva lidé zemřeli v Dniprovské části města po zásahu bytového domu. Zasaženy byly i přístavy v Oděské oblasti, což komplikuje export potravin a provoz zásobovacích řetězců.
Noční nálety zasáhly i ruské území. V Taganrogu v Rostovské oblasti zahynuli tři lidé, když město zasáhly ukrajinské drony. V černomořském přístavu Novorossijsk, klíčovém pro export ruské ropy, bylo zraněno šest osob. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že zničilo 280 ukrajinských dronů, ale podobně jako v předchozích případech neuvádí rozsah škod.
Klíčovým politickým podtextem celé situace je však diplomatická linie uplynulých dnů. Víkendové ženevské setkání mezi USA a Ukrajinou bylo reakcí na americký tlak, aby Kyjev přijal původní mírovou dohodu. Dokument, který byl podle ukrajinské strany prakticky "sepsán v Moskvě".
Právě v Ženevě ukrajinská delegace v čele s Andrijem Jermakem razantně odmítla původní verzi návrhu, která počítala s omezením ukrajinských ozbrojených sil, nabízela Rusku faktické veto nad budoucím vstupem Ukrajiny do NATO a navrhovala širokou amnestii pro válečné zločiny.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio musel podle BBC dokonce na začátku ženevských jednání popřít, že dokument pocházel z Kremlu.
Teprve po tomto víkendovém odporu Ukrajiny se návrh proměnil. A právě tato přepracovaná verze byla v následujících dnech odvezena do Abú Zabí, kde se nyní vede přímé jednání s ruskými představiteli.
Podle Financial Times nyní existuje "zcela nový" 19bodový návrh. Z původního rámce podle zdrojů zůstalo jen minimum. Nový dokument údajně ponechává Ukrajině možnost usilovat o členství v NATO, neruší budování ukrajinské armády, neobsahuje plošnou amnestii a o území hovoří pouze v tom smyslu, že jeho navrácení má být hledáno diplomaticky, nikoli darováno Moskvě.
Klíčový je bod bezpečnostních záruk, některé návrhy počítají s americkou ochranou podobnou článku 5 NATO. To je pro Ukrajinu nepřekročitelná podmínka.



Přímo v dějišti olympijských her v Miláně sledoval stříbrný úspěch svého syna Metoděje Jílka otec Ondřej.



Ruská energetická infrastruktura je legitimním cílem ukrajinských útoků, protože Rusko používá energetické zdroje k financování války. Na síti X to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se od února 2022 brání ruské invazi.



O které střední školy byl loni a předloni největší zájem? Na jaké gymnázium bylo potřeba přes 90 bodů a kde jich naopak stačilo méně než 20? Přinášíme interaktivní mapy, ve kterých najdete, kolik bodů bylo v předchozích letech nutné získat k přijetí na vysněnou střední školu. Do 20. února si žáci mohou podávat přihlášky. V dubnu je pak čekají přijímací zkoušky.



Patří mezi osm hokejistů, kteří mají ve sbírce obě české olympijské medaile z Nagana i z Turína. Martin Straka byl důležitou součástí těchto výběrů, a to nejen v roli ofenzivního šikuly. Později byl pod pěti kruhy také jako trenér. A teď už z pozice fanouška netrpělivě vyhlíží start milánského turnaje.



ADHD – čtyři písmena, která dnes slyšíme častěji než kdy dřív. V médiích, na internetu, v ordinacích i třeba u kuchyňských stolů. Počet diagnóz u dětí i dospělých roste, stejně jako počet lidí, kteří mají pocit, že se v popisech této poruchy až nepříjemně poznávají. Nabízí se proto otázka: není ADHD diagnostikováno příliš často? Nebo jsme jen konečně začali lépe rozumět tomu, jak se projevuje?