V několika syrských městech dnes vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí.
Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, píše agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
Protesty se zvrhly v násilí ve městech Latákíja, Tartús či Džabla, která leží v pobřežní oblasti považované za baštu alavitů. Střety byly hlášeny i z vnitrozemského Homsu, který je silně sunnitský, ale nachází se v něm několik alavitských čtvrtí. SOHR na síti X zveřejnila záběry jak nenásilných alavitských protestů v Tartúsu, tak střelby do davů v Latákíji. Syrské úřady podle AFP střelbu ze strany svých sil nepotvrdily, ale uvedly, že "situaci zklidnily", a obvinily přívržence svrženého prezidenta Bašára Asada z útoků proti vládním silám.
Dnešní demonstrace následovaly po sobotní výzvě předního alavitského duchovního Ghazala Ghazala, který žije v zahraničí. Ghazal vyzval věřící, aby "světu ukázali, že alavitská komunita nemůže být ponižována ani marginalizována". Ve videu zveřejněném na sociálních sítích podle AFP uvedl, že alavité nechtějí občanskou válku, ale politický federalismus. Po decentralizovaném systému vlády v zemi dnes volaly i mnozí protestující.
K pátečnímu bombovému útoku na mešitu imáma Alího bin Abí Táliba v převážně alavitské čtvrti Dahab v Homsu se přihlásilo málo známé radikální sunnitské uskupení Sarájá Ansár as-Sunna.
Alavité jsou syrská náboženská menšina mající kořeny v šíitském islámu, ke které patřil i svržený prezident Bašár Asad. V březnu zabily ozbrojené skupiny spjaté se současným režimem podle SOHR okolo 1700 civilistů z alavitské menšiny včetně žen a dětí, a to v reakci na předchozí útoky ze strany skupin věrných bývalému Asadovu režimu.
Asadův režim se zhroutil loni 8. prosince, když islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu podnikli proti vládním vojskům bleskovou ofenzivu. Prozatímním prezidentem se pak na konci ledna stal vůdce uskupení Ahmed Šara, který se snaží centralizovat moc v Damašku.
Nové vedení země se opakovaně snaží přesvědčit menšiny, že jejich svobody a práva nebudou omezovány, nicméně opakované střety a útoky na příslušníky menšin zvyšují napětí v mnoha syrských oblastech. V Sýrii převažují muslimové sunnitského směru, ale žijí tam i početné menšiny křesťanů různých církví, alavitů, ismailitů, šíitů, drúzů a dalších.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
V Berlíně zachvátil požár výškový dům, podle hasičů je mnoho zraněných
V Berlíně ve středu večer vypukl požár ve výškovém domě, je mnoho zraněných. Oznámili to hasiči, kterých na místě zasahuje asi 170. Deník Bild napsal, že mezi těžce zraněnými je i několik dětí.
ŽIVĚMacron přivítal Babiše v Paříži. Premiéra čeká před summitem EU večeře v Elysejském paláci
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer za silného deště vřele tradičním francouzským polibkem na obě tváře přivítal českého premiéra Andreje Babiše v Elysejském paláci, kde spolu povečeří. Schůzka se koná v předvečer neformálního summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek koná na belgickém zámečku Alden Biesen. Po setkání je očekáván Babišův komentář pro média.
Zemřel Dawson ze seriálu Dawsonův svět. Jamesovi Van Der Beekovi bylo 48 let
Po boji s rakovinou zemřel ve středu americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na jeho rodinu.
Osm mrtvých po střelbě na kanadské střední škole, mezi nimi je také 18letá pachatelka
Podezřelou z masové střelby v obci Tumbler Ridge na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka, uvedla to ve středu na tiskové konferenci policie. Podle ní dívka zastřelila osm lidí, včetně své matky, nevlastního bratra, učitelky, pěti studentů střední školy a pak i sebe. Původně policie mluvila o celkem deseti mrtvých. Jaký byl motiv činu, zatím není zřejmé.
ŽIVĚPřes dva biliony korun. Evropský parlament podpořil velkou půjčku pro Ukrajinu
Europoslanci ve středu při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.