


Rusko dál drtí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vojáky na frontě také více ohrožují drony vybavené termokamerami. Ovšem velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvilli v rozhovoru pro Aktuálně.cz ujišťuje, že tohle jeho muže nezastaví. „Vojáci chtějí mír nejvíc ze všech,“ říká otevřeně muž, který boji s ruskou armádou zasvětil téměř celý svůj život.

Rusové se zaměřují hlavně na infrastrukturu, což je velice špatné pro civilisty. Pro nás to není zásadní změna, my jsme nikdy přímý přístup k elektřině neměli. Používáme přenosné baterie, na nabíjení létajících i pozemních dronů máme elektrocentrály… Představuje to docela velké množství elektřiny.
Používáme je každou zimu. Bohužel je tahle zima velmi chladná. Někdy je až minus 20 stupňů. Ale jak jsem říkal, znepokojující je, že ve velkých městech, jako je Kyjev, není elektřina a děti mrznou doma.
Na frontě se toho moc neděje. Technika sice často zamrzá kvůli nízkým teplotám, někdy ji nemůžeme nastartovat, ale většinou funguje.
Vyvíjejí se různé technologie a my vyvíjíme naše obranné systémy společně s drony a dalšími systémy, které se používají na frontě. Vyvíjíme je každý den a každý den používáme něco nového.
Máme také kvalitnější drony s termovizí a dalšími vylepšeními. Vše se vyvíjí a vojáci se vyvíjejí spolu s válkou. V létě je pro tyto drony obtížnější „vidět“, protože během dne se i kameny zahřívají a udržují teplotu a je velmi obtížné rozpoznat, zda se jedná o člověka, nebo jen o teplý kámen.
V zimě je to mnohem snazší, protože je velmi málo teplých objektů a lze velmi snadno rozpoznat, zda se člověk pohybuje, nebo ne.
Podle veřejných prohlášení se jednání posouvají vpřed a nyní se omezují na jednu klíčovou nevyřešenou otázku (což by mělo být území v Donbasu – pozn. red.).
Jednání budou pokračovat, očekáváme nějaký pohyb a nějaká skutečná rozhodnutí, včetně možných trojstranných formátů pro Rusko, Spojené státy a Ukrajinu. (rozhovor byl nahráván ještě před pátečními a sobotními jednáními v Abú Dhabí – pozn. red.)
Uvidíme, co to obecně přinese Ukrajině a zda to skončí mírovou dohodou. Podle mého názoru Rusko dokázalo, že s ním není možné uzavřít žádnou mírovou dohodu. Budou tedy hrát až do konce. Prostě odmítnou a zamítnou podepsání všech dokumentů o zastavení palby. To je můj názor.
Samozřejmě. Ale víte, vojáci jsou lidé, kteří touží po míru více než ostatní, protože to jsou právě vojáci, kteří jako první umírají ve válce, a mír je pro každého z nás velmi cenný.
Proto pozorně sledujeme, co se děje. V jaké náladě se dnes probudil pan Trump a zda je proruský, nebo proukrajinský. To je velmi důležité.
V naší legii je mnoho lidí, kteří mají vysokoškolské vzdělání, magisterské či doktorské tituly z evropských univerzit. Podle mého názoru se diplomacie a válka odehrávají souběžně. Zatímco politici v Davosu hovoří o míru, ukrajinští vojáci každý den bojují na frontě.
Každý den se Rusové snaží útočit na naše pozice, ale nedosahují žádných průlomů a ukrajinské síly drží obranné linie.
Nový ministr obrany je známý svými novými iniciativami a inovacemi v ukrajinských ozbrojených silách. Myslím si, že je to možné a že tohoto čísla brzy dosáhneme.
Záleží na tom, jak rychle ukrajinská strana dokáže zajistit logistiku dronů nové generace na frontové linii a zda evropské země budou Ukrajinu podporovat náhradními díly a budou spolupracovat s Ukrajinci na vývoji dronů nové generace, kterých máme na frontové linii nedostatek.
Je to tedy docela možné a myslím, že to dokážeme.
Česká republika pomáhala Ukrajině, byla jednou z nejvíce nápomocných evropských zemí. Doufám tedy, že podpora bude pokračovat a že se zvýší.
Bohužel i v Gruzii máme proruskou vládu. Já osobně se tam kvůli tomu nemůžu vrátit. Ale i přesto Gruzínci pokračují v podpoře Ukrajiny a naše gruzínská legie je dodnes největší etnickou formací na Ukrajině.
Když lidé chtějí něco udělat, tak to udělají, a nezáleží to na politickém směřování země, záleží to na lidech. Na vůli českých lidí být svobodní, a cesta ke svobodě nyní vede přes Ukrajinu, Gruzii a také Českou republiku.

Evropané by měli pochopit jednu věc (kterou někteří z nich chápou), a to, že Rusko představuje existenční hrozbu pro evropskou bezpečnost. A země jako Česká republika, Slovensko a další budou prostě okupovány, stejně jako Rusko okupuje a snaží se okupovat Ukrajinu dnes. O to jde.
A o tom by měli přemýšlet, když mluví o únavě, protože Gruzínci jsou tady už 12 let, od začátku invaze v roce 2014. A tento cyklus války začal v Gruzii v 90. letech.
My nejsme unavení. Jsme tady. Bojujeme a dáváme Rusům pořádně zabrat. Probuďte se, lidi. Chci apelovat na české publikum, probuďte se, lidi, protože zítra už bude pozdě, až Rusko napadne Českou republiku a až Rusko napadne Evropskou unii.
Rusko má imperialistické ambice okupovat stále více evropských zemí. Musíme proti tomu něco podniknout. Jediné, co máme, je vůle lidí být svobodní.



Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli Costa a von der Leyenová. Ukrajinský prezident Zelenskyj v dopise adresovaném EK podle Reuters uvedl, že oprava ropovodu Družba se chýlí ke konci. Hotová má být za měsíc a půl.



Prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.



Střela zasáhla areál íránské jaderné elektrárny v Búšehru, škody ani zranění ale hlášeny nejsou, uvedla MAAE. Izrael v noci udeřil i v centru Bejrútu, kde po výzvě k evakuaci zazněla silná exploze. Předchozí úder zabil nejméně šest lidí a 24 zranil, armáda hlásí další útoky na Hizballáh na jihu Libanonu.



Když Antonín Kinský povýšil senzačně přes noc ze Slavie do anglické Premier League, připomínalo to pohádku. Teď se dvaadvacetiletý brankář propadl až po uši do fotbalového bahna a musí se z něj vyhrabat ven. V Tottenhamu už to nejspíš nebude.



Spisovatelka Barbora Šťastná od roku 2019 pracuje jako editorka sbírky vzpomínek pamětníků Paměť národa. Právě příběhy lidí, které se jí takto dostaly do rukou, inspirovaly její nejnovější soubor povídek s názvem Exoti. Jejich hlavním tématem je jinakost v mnoha podobách, ať už jde o menšinovou víru, rasu, sexuální orientaci, zdravotní handicap či jen svérázný přístup k životu.