Při sobotním vzdušném úderu na sídlo OSN v súdánském městě Kadugli zahynulo šest vojáků mírové mise z Bangladéše, píše agentura AFP s odvoláním na misi UNISFA. Šest dalších vojáků bylo zraněno.
Súdánská armáda z útoku obvinila polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF), které Kadugli, hlavní město státu Jižní Kurdufán, již půldruhého roku obléhají. Podle svědků šlo o dronový úder.
Situaci obyvatelstva trpícího od dubna 2023 válkou mezi súdánskou armádou a RSF označuje OSN za nejhorší humanitární krizi dneška. V Kadugli se podle listopadové zprávy odborníků rozšířil hladomor.
Region Kurdufán na jihu Súdánu je přitom podle AFP rozsáhlou zemědělskou oblastí, leží však mezi regionem Dárfúr, který kontrolují RSF, a oblastmi na severu, východě a středu země ovládanými armádou a je proto strategicky významný pro zásobování i přesuny vojenských jednotek.
Prozatímní bezpečnostní síly OSN pro oblast Abyei (UNISFA) představují mírovou misi OSN působící ve sporné oblasti Abyei na hranici mezi Súdánem a Jižním Súdánem. V roce 2011 získal Jižní Súdán po dlouholeté občanské válce nezávislost na Súdánu a od té doby v oblasti působí mírová mise.
Výbor pro kontrolu hladomoru (FRC), v němž zasedají nezávislí odborníci na potravinovou bezpečnost, začátkem listopadu uvedl, že v Súdánu se hladomor rozšířil do dvou měst v regionech Dárfúr a Kurdufán, přičemž dalších dvacet oblastí v těchto regionech je hladomorem přímo ohroženo. FRC již v prosinci 2024 oznámil, že se hladomor rozšířil v pěti súdánských oblastech.
V súdánské válce podle agentury AP dosud zahynuly desítky tisíc civilistů. Podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) muselo od začátku bojů opustit domovy téměř 12 milionů obyvatel této zhruba padesátimilionové země. Súdánské lidskoprávní organizace dlouhodobě obviňují armádu i RSF z cílených útoků proti civilistům a civilní infrastruktuře.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Turisté, vraťte se, prosí vánoční Betlém. Ježíšovo rodiště je jiné, než byste čekali
Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.
"Cenzura není tam, kde si myslíte." Paříž i Brusel odsuzují sankce USA proti Evropanům
Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.
Kaše, ryba, houby i vepřové. Co se dříve jedlo na Vánoce a co jíme dnes
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Ne všichni čekají na Ježíška. Co dělají o Vánocích židé a muslimové?
Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.