Při útoku na vojenský konvoj v syrské Palmýře zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník, uvedlo podle agentury Reuters ministerstvo obrany USA s tím, že další tři osoby byly zraněny.
Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky.
K útoku podle informací Reuters došlo ve chvíli, kdy ve městě hlídkovali syrští vojáci spolu s americkými silami nasazenými v rámci koalice proti teroristické organizace IS. Regionální velitelství americké armády CENTCOM na sociální síti X uvedlo, že útočník, který střílel, patřil k IS a jednal sám.
Islámský stát od roku 2014 dobyl a ovládl rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, kde žilo okolo deseti milionů obyvatel. Tato území, kde vedení IS vyhlásilo chalífát, spravovali islamisté podle svého výkladu islámského práva šaría. V Iráku byl IS územně poražen v roce 2017, v Sýrii o dva roky později. V obou zemích má ale nadále buňky, které tam útočí.
Před rokem padl v Sýrii režim dlouholetého autoritářského prezidenta Bašára Asada, když povstalci z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám zahájili proti vládním vojskům překvapivou a rychlou ofenzivu. Novým prezidentem se stal vůdce povstalců Ahmad Šara, který se zemi snaží otevřít světu a sbližuje se i se Západem. Většina západních sankcí proti Sýrii byla mezitím zrušena.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Turisté, vraťte se, prosí vánoční Betlém. Ježíšovo rodiště je jiné, než byste čekali
Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.
"Cenzura není tam, kde si myslíte." Paříž i Brusel odsuzují sankce USA proti Evropanům
Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.
Kaše, ryba, houby i vepřové. Co se dříve jedlo na Vánoce a co jíme dnes
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Ne všichni čekají na Ježíška. Co dělají o Vánocích židé a muslimové?
Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.