


Japonská premiérka Sanae Takaičiová v pondělí oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury.

O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaičiová.
„Dnes jsem se jako premiérka rozhodla, že 23. ledna rozpustím dolní komoru parlamentu. Je Takaičiová způsobilá pro funkci premiérky? Chtěla jsem nechat rozhodnout svrchovaný lid,“ citovala konzervativní političku agentura AFP.
Premiérka se rozhodla rozpuštěním dolní komory, Sněmovny reprezentantů, riskovat svou funkci, napsala agentura Kjódó. Volby mají být odrazem názoru občanů na říjnové uzavření koaliční smlouvy mezi Takaičiové Liberálnědemokratickou stranou (LDP) a Japonskou stranou inovace (JIP) a zajistit koalici pohodlnou většinu. Premiérka totiž chce politickou stabilitu, ve které by její vláda mohla provádět reformy podle svých záměrů, uvedla agentura.
Takaičiová slíbila ukončit "nadměrnou úspornost", zdůraznila svůj závazek k dlouhodobé udržitelnosti země a zavázala se posílit důvěru trhu ve veřejné finance. Navrhla také dvouleté osvobození potravin od spotřební daně, aby zmírnila rostoucí životní náklady.
Volební kampaň začne 27. ledna a samotné volby se uskuteční v neděli 8. února. Pro Takaičiovou půjde o první volby: do funkce první premiérky v japonských dějinách ji totiž loni 21. října zvolil parlament poté, co se stala historicky první předsedkyní vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP). Volby do dolní komory parlamentu, jejíž členové vykonávají čtyřleté funkční období, se v Japonsku naposledy konaly v říjnu 2024.
Ve 465členné Sněmovně reprezentantů se Liberálnědemokratická strana s 199 poslanci opírá o podporu Japonské strany inovace se 34 zákonodárci, čímž mají nejtěsnější možnou většinu 233 křesel. Minulý čtvrtek oznámila někdejší koaliční strana Komeitó, že s největší opoziční Ústavnědemokratickou stranou Japonska (CDPJ) vytváří nový subjekt, Středovou reformní alianci (CRA), která má v současnosti dohromady 172 poslanců.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.