


Bílý dům instaloval pod fotografie bývalých lídrů USA vystavené v „prezidentské aleji slávy“ v Bílém domě nové plakety, které ostře kritizují Trumpovy demokratické předchůdce. Popisky na plaketách působí provokativně a nepatřičně, protože jak republikáni, tak demokraté tradičně považují tuto historickou budovu za symbol národní jednoty.

„Prezidentská alej slávy“ je novinkou z Trumpova druhého funkčního období a představuje portréty bývalých prezidentů vystavené podél chodeb mezi oválnou pracovnou a jižním trávníkem. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že plakety představují „výmluvný“ popis odkazu každého prezidenta.
„Jako student dějin napsal mnohé z nich přímo sám prezident,“ uvedla ve vyjádření. Změny jsou součástí širší proměny výzdoby Bílého domu za vlády Donalda Trumpa, včetně rozsáhlejšího používání zlatých prvků a zlacených doplňků připomínajících Trump Tower v New Yorku a prezidentovo sídlo Mar-a-Lago na Floridě.

Bílý dům instaloval pod fotografie bývalých lídrů na „prezidentské aleji slávy“ prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě nové plakety, které ostře kritizují jeho demokratické předchůdce. Popisky na plaketách působí nepatřičně, protože jak republikáni, tak demokraté tradičně považují tuto historickou budovu za symbol národní jednoty.

„Prezidentská alej slávy“ je novinkou z Trumpova druhého funkčního období a představuje portréty bývalých prezidentů vystavené podél chodeb mezi oválnou pracovnou a jižním trávníkem. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že plakety představují „výmluvný“ popis odkazu každého prezidenta.
„Jako student dějin napsal mnohé z nich přímo sám prezident,“ uvedla ve vyjádření. Změny jsou součástí širší proměny výzdoby Bílého domu za vlády Donalda Trumpa, včetně rozsáhlejšího používání zlatých prvků a zlacených doplňků připomínajících Trump Tower v New Yorku a prezidentovo sídlo Mar-a-Lago na Floridě.

Bílý dům instaloval pod fotografie bývalých lídrů na „prezidentské aleji slávy“ prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě nové plakety, které ostře kritizují jeho demokratické předchůdce. Popisky na plaketách působí nepatřičně, protože jak republikáni, tak demokraté tradičně považují tuto historickou budovu za symbol národní jednoty.

Plaketa pod fotografií prezidenta Joea Bidena zní: Ospalý Joe Biden byl zdaleka nejhorším prezidentem v dějinách Spojených států. Do úřadu nastoupil v důsledku nejzkorumpovanějších voleb, jaké kdy USA zažily. Biden dohlížel na sérii bezprecedentních katastrof, které přivedly naši zemi na pokraj zkázy. Jeho politika způsobila nejvyšší inflaci v dějinách a vedla k tomu, že americký dolar během čtyř let ztratil více než 20 procent své hodnoty. Jeho „Green New Scam“ zlikvidoval americkou energetickou dominanci a zrušením ochrany na jižní hranici umožnil Biden vstup do Spojených států 21 milionům lidí z celého světa, včetně vězňů, osob z věznic, ústavů pro duševně choré a azylových domů. Jeho afghánská katastrofa patřila k nejvíce ponižujícím událostem v americké historii a vyústila ve smrt 13 statečných příslušníků amerických ozbrojených sil a těžká zranění mnoha dalších. Využívaje Bidenovy zdrcující slabosti, Rusko napadlo Ukrajinu a teroristé z Hamásu rozpoutali 7. října ohavný útok na Izrael.

V roce 2016 se Donald J. Trump s heslem „Make America Great Again“ stal prvním člověkem v americké historii, který byl zvolen prezidentem, aniž by předtím zastával volený politický úřad nebo sloužil v armádě. Po porážce 16 dalších kandidátů v republikánských primárkách zvítězil v prezidentských volbách nad bývalou ministryní zahraničí Hillary Rodham Clintonovou v poměru 304 ku 227 hlasům ve sboru volitelů, což představovalo bezprecedentní přeskupení, které proměnilo takzvanou „modrou zeď“ Pensylvánie, Michiganu a Wisconsinu v budoucí volební „bojiště“.
Během svého historického prvního funkčního období podepsal prezident Trump největší daňové škrty v dějinách, vybudoval vzkvétající ekonomiku, zrušil rekordní počet federálních regulací, znovu vybudoval ozbrojené síly USA, vypověděl íránskou jadernou dohodu a pařížské klimatické dohody, ukončil „katastrofu NAFTA“, zničil chalífát ISIS, podepsal historické Abrahámovské dohody a vytvořil „největší ekonomiku v dějinách světa“. Zachránil také miliony životů po celém světě díky operaci Warp Speed a své reakci na pandemii koronaviru.

Další plaketa odkazuje na „Baracka Husseina Obamu“, prvního černošského prezidenta USA, a popisuje tohoto dvojnásobného prezidenta jako: Barack Hussein Obama byl prvním černošským prezidentem, komunitním organizátorem, senátorem z Illinois s jedním funkčním obdobím a jednou z nejvíce rozdělujících politických osobností v americké historii. Jako prezident prosadil vysoce neefektivní zákon „nedostupné“ péče, což vedlo k tomu, že jeho strana přišla o kontrolu nad oběma komorami Kongresu a k vítězství nejpočetnější republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů od roku 1946. Řídil stagnující ekonomiku, schválil strašnou íránskou jadernou dohodu a podepsal jednostranné pařížské klimatické dohody, z nichž obojí později vypověděl prezident Donald J. Trump.

Syn bývalého prezidenta George H. W. Bushe, George W. Bush, byl guvernérem Texasu, když vyhrál těsně sporné prezidentské volby v roce 2000. Jeho vládu do značné míry definovaly události z 11. září 2001 – zničení Světového obchodního centra, po němž vedl válku proti teroru. Prezident Bush založil ministerstvo vnitřní bezpečnosti, ale rozpoutal války v Afghánistánu a Iráku, z nichž ani jedna neměla nastat. Přijal také daňové škrty, rozšířil program Medicare, podepsal školský zákon No Child Left Behind a spustil Prezidentský nouzový plán pomoci v boji proti AIDS (PEPFAR). Krátce před koncem jeho vlády vypukla globální finanční krize a došlo k velké recesi.

Bill Clinton působil jako ministr spravedlnosti a guvernér Arkansasu, než vyhrál prezidentské volby, což bylo označováno za velké překvapení pro úřadujícího prezidenta George H. W. Bushe. Jako prezident Clinton podepsal zákony o kriminalitě a sociálním zabezpečení, které prošly díky vedení republikánů v Kongresu. Schválil NAFTA, kterou prezident Donald J. Trump později zrušil jako škodlivou pro Spojené státy, přivítal vstup Číny do Světové obchodní organizace a dohlížel na vojenský zásah NATO v Bosně a Kosovu. Navzdory skandálům, které jeho prezidentství sužovaly, přinesl technologický boom konce 90. let vynikající hospodářský růst, jenž jemu i republikánům v Kongresu umožnil poprvé po desetiletích předložit vyrovnané rozpočty. V roce 2016 prezidentova manželka Hillary prohrála prezidentské volby s Donaldem J. Trumpem.

Ronald Reagan vyhrál studenou válku a proměnil americkou politiku i konzervativní hnutí. Ještě před vstupem do Bílého domu byl hollywoodským hercem, prezidentem odborového svazu Screen Actors Guild, guvernérem Kalifornie a po desetiletí patřil k hlavním hlasům amerického konzervatismu. Jako prezident prosadil daňové škrty, řídil se rozvíjející ekonomikou a znovu vybudoval americkou armádu. Přežil atentát a postavil se Sovětskému svazu s pozoruhodnou morální jasností, když jej označil za „říši zla“ a vyvinul bezprecedentní tlak na komunistickou hrozbu.
Proslul jako „velký komunikátor“, v roce 1984 byl znovu zvolen v drtivém vítězství a z úřadu odcházel s vysokou mírou podpory poté, co obnovil národní sebevědomí, ducha a vůli. Byl fanouškem prezidenta Donalda J. Trumpa dlouho před Trumpovou historickou kandidaturou na Bílý dům. A stejně tak byl prezident Trump fanouškem jeho.

Jimmy Carter sloužil jako důstojník v programu jaderných ponorek amerického námořnictva a jako guvernér Georgie, než byl v roce 1976 zvolen prezidentem. Jeho jediné funkční období provázela vysoká inflace, vysoká nezaměstnanost a rostoucí „index bídy“. Carter omilostnil odpírače odvodů do války ve Vietnamu, podepsal dohody z Camp Davidu, prakticky za 1 dolar se vzdal Panamského průplavu a založil ministerstvo energetiky a ministerstvo školství. Během jeho prezidentství Sovětský svaz napadl Afghánistán, komunismus postupoval po celém světě a 66 Američanů bylo drženo jako rukojmí novým fundamentalistickým režimem v Íránu. Po odchodu z úřadu Carter zasvětil velkou část života humanitární práci, mimo jiné v organizaci Habitat for Humanity. Mnozí se domnívají, že prezident Carter byl úspěšnější po svém prezidentství než během něj. Pro lidstvo vykonal úžasné věci.






V pondělí v 11:00 se Filip Turek z Motoristů dostaví na Hrad, kde si ho vyslechne prezident Petr Pavel. A to je asi tak vše, co se stane. Ostatně Turek tam nemíří jako kandidát na ministra, nýbrž jako řadový poslanec nejmenší vládní a sněmovní strany. A tomu bude také odpovídat výsledek schůzky.



Podíl dětí s kily navíc se za posledních 20 let zvyšuje, což s sebou nese nejen zdravotní problémy, ale také velkou zátěž pro stát. Náklady spojené s obezitou totiž v roce 2050 mohou dosáhnout až 11 miliard korun ročně. Vyplývá to z údajů think tanku Ministr zdraví. Kdo je obezitou nejvíce ohrožen a jak se problém vyvíjí popisuje datová redakce Aktuálně.cz.



„Ježišmarjá, těch bylo!“ reaguje Pavel Balák ve svém bytě na královéhradeckém sídlišti, kolik výbuchů musel přesně před 35 lety na poli provést. Jako vojenský pyrotechnik byl totiž tím hlavním, kdo měl na starosti porcování zbytků sovětského letadla, které nouzově přistálo a shořelo na poli u Dubence na Trutnovsku. Teď popisuje, co přesně se v listopadu a prosinci 1990 ve východních Čechách stalo.



Ani v 17. kole anglické Premier League se fotbalisté Wolverhamptonu nedočkali prvního vítězství. Na domácím hřišti prohráli 0:2 s Brentfordem, srazila je i chyba českého stopera Ladislava Krejčího. Manchester City v pohodě přehrál West Ham 3:0, zejména díky dvěma brankám a jedné asistenci Erlinga Haalanda.



Patrik Schick svým šestým gólem v aktuálním ročníku Bundesligy pomohl Leverkusenu k výhře 3:1 na hřišti svého bývalého týmu, Lipska. Parádní trefa českého útočníka okouzlila fotbalové Německo. Navíc byla vítězná.