


Polská kontrarozvědka ABW zadržela významného ruského vědce z petrohradské Ermitáže, kterého hledá Ukrajina. Ta ho viní z nepovolených archeologických vykopávek na Rusy okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Napsala to dnes polská agentura PAP. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS označil zadržení výzkumníka Alexandra Buťagina za právní zvůli.

Vědec podle ruského chargé d'affaires ve Varšavě má obvinění proti němu za absurdní. Polská kontrarozvědka ruského vědce zadržela 4. prosince v souvislosti se žádostí Kyjeva o mezinárodní podporu při dopadení tohoto Rusa, řekl PAP mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Jacek Dobrzyński. "Soudní řízení se týká neoprávněných vykopávek z let 2014 až 2019 na ukrajinském území okupovaném Ruskem," dodal.
Podle rádia RMF je výzkumník obviněn z ničení objektů krymského kulturního dědictví, přičemž Kyjev odhaduje škody na 200 milionů hřiven (98 milionů korun). Polská média neuvádějí celé jméno zadrženého, identifikují ho jako Alexandra B., nicméně podle stanice RMF je to vedoucí oddělení starověké archeologie v petrohradské Ermitáži.
Do Evropy přijel na sérii přednášek a při cestě z Amsterdamu do Bělehradu, se ocitl ve Varšavě, kde ho v hotelu zadrželi agenti ABW, dodala stanice. Ukrajinci ho chtějí zatknout od listopadu, viní ho z toho, že se svým týmem prováděl bez povolení vykopávky na místě starověké osady Myrmekion, která se nacházela u současného města Kerč na Krymu, což podle ukrajinských vyšetřovatelů vedlo k částečnému zničení kulturní památky.
Rusko anektovalo ukrajinský Krym v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, podpořilo tehdy povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny a v únoru 2022 zahájilo vojenskou invazi do sousední země.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle TASS zadržení výzkumníka v Polsku potvrdila. "Ruský občan Alexandr Buťagin, zaměstnanec státní Ermitáže, který byl pozván na přednáškový cyklus na téma 'Poslední dny Pompejí' v Praze, Amsterdamu, Varšavě a Bělehradě, byl zadržen po příletu do Varšavy," sdělila mluvčí a obvinění proti němu označila za absurdní. "Je to právní zvůle," okomentoval zadržení vědce mluvčí Kremlu Peskov.
Samotný Buťagin podle ruského chargé d'affaires v Polsku Andreje Ordaše při setkání s diplomatem označil obvinění proti němu za absurdní. "Nečekal, že by proti němu mohla být přijata nějaká opatření na základě těchto vykonstruovaných obvinění. Před příjezdem do Varšavy přednášel v Praze a v Amsterdamu, kde ho nezadrželi. Po příjezdu do Polska byl zatčen prakticky ještě týž den," řekl Ordaš podle TASS.






Alžírský parlament ve středu jednomyslně přijal zákon, který definuje francouzský kolonialismus z let 1830 až 1962 jako zločin. Alžír také požaduje po Paříži oficiální omluvu, což je podle agentury AFP požadavek, který by mohl zhoršit už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi.



Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.



Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.



Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?