V Rumunsku se dva lidé nakazili leprou, oznámil ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než 40 let, píše agentura Reuters. Obě nakažené pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé jsou podezřelí z nákazy leprou a čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely.
Rogobete uvedl, že nemocné pocházejí z Indonésie a v Rumunsku pracují. "Jedna z pacientek, u které byla nákaza potvrzena, strávila měsíc se svou matkou v Asii. Její matka je nyní v nemocnici, kde lékaři u ní také diagnostikovali lepru," řekl Rogobete podle rumunské agentury Agerpres.
Podle ministra zdravotnictví se návštěvníci lázní, kde byla lepra zjištěna, nemusí nákazy obávat, protože k přenosu nemoci je nutný dlouhodobý kontakt s nemocným. Podle úřadů se nemoc nešíří běžným kontaktem, jako je podání ruky nebo objetí.
Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že poslední případ lepry v zemi byl diagnostikován v roce 1981. V Evropě jsou případy lepry vzácné a obvykle postihují lidi z Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky, píše server Romania-Insider.
Lepra, dříve označovaná jako malomocenství, je infekční onemocnění. Říká se jí též Hansenova choroba, podle norského lékaře, který jejího původce, bakterii Mycobacterium leprae, objevil. Na rozdíl od minulých století, kdy byli nemocní izolováni v takzvaných leprosáriích, budovaných často na ostrovech, je tato nemoc v současnosti snadno léčitelná, pokud je odhalena brzy. Její inkubační doba je ale poměrně dlouhá, může se projevit za rok, ale také až za dvacet let. Prvním příznakem jsou červené skvrny na kůži a posléze vyrážka připomínající uzlíky, doprovázená ztrátou citu. Bez léčení může nákaza vážně poškodit nervy a způsobit ochrnutí či znetvoření prstů.
Hansenova nemoc není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v roce 2024 ve světě evidováno na 172.717 nových případů této choroby. Nejvíce jich je zaznamenáno v Africe a Jihovýchodní Asii.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Turisté, vraťte se, prosí vánoční Betlém. Ježíšovo rodiště je jiné, než byste čekali
Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.
"Cenzura není tam, kde si myslíte." Paříž i Brusel odsuzují sankce USA proti Evropanům
Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.
Kaše, ryba, houby i vepřové. Co se dříve jedlo na Vánoce a co jíme dnes
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Ne všichni čekají na Ježíška. Co dělají o Vánocích židé a muslimové?
Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.