


V Rumunsku se dva lidé nakazili leprou, oznámil ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než 40 let, píše agentura Reuters. Obě nakažené pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé jsou podezřelí z nákazy leprou a čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely.

Rogobete uvedl, že nemocné pocházejí z Indonésie a v Rumunsku pracují. "Jedna z pacientek, u které byla nákaza potvrzena, strávila měsíc se svou matkou v Asii. Její matka je nyní v nemocnici, kde lékaři u ní také diagnostikovali lepru," řekl Rogobete podle rumunské agentury Agerpres.
Podle ministra zdravotnictví se návštěvníci lázní, kde byla lepra zjištěna, nemusí nákazy obávat, protože k přenosu nemoci je nutný dlouhodobý kontakt s nemocným. Podle úřadů se nemoc nešíří běžným kontaktem, jako je podání ruky nebo objetí.
Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že poslední případ lepry v zemi byl diagnostikován v roce 1981. V Evropě jsou případy lepry vzácné a obvykle postihují lidi z Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky, píše server Romania-Insider.
Lepra, dříve označovaná jako malomocenství, je infekční onemocnění. Říká se jí též Hansenova choroba, podle norského lékaře, který jejího původce, bakterii Mycobacterium leprae, objevil. Na rozdíl od minulých století, kdy byli nemocní izolováni v takzvaných leprosáriích, budovaných často na ostrovech, je tato nemoc v současnosti snadno léčitelná, pokud je odhalena brzy. Její inkubační doba je ale poměrně dlouhá, může se projevit za rok, ale také až za dvacet let. Prvním příznakem jsou červené skvrny na kůži a posléze vyrážka připomínající uzlíky, doprovázená ztrátou citu. Bez léčení může nákaza vážně poškodit nervy a způsobit ochrnutí či znetvoření prstů.
Hansenova nemoc není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v roce 2024 ve světě evidováno na 172.717 nových případů této choroby. Nejvíce jich je zaznamenáno v Africe a Jihovýchodní Asii.



Na letní olympiádě v Paříži 2024 si boxerka Imán Chalífová dominantně došla pro zlato a svět od té doby bouřlivě diskutuje o její biologické identitě. Teď je zase o něco jasněji. Díky přiznání samotné Alžířanky.






„Mám jim snad odpustit? Říct 'Dobrá, vzdávám se'?,“ ptá se na adresu Rusů Volodymyr Vasyljev, 66letý železniční dělník o přestávce své čtyřiadvacetihodinové směny, během níž spravuje prasklé teplovodní potrubí na severovýchodním předměstí Kyjeva. „Toho se nikdy nedočkají,“ odpovídá sám sobě nekompromisně.



Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.



Český fotbalista Pavel Šulc rozhodl ve francouzské lize jediným gólem zápasu o vítězství Lyonu na hřišti Nantes.