


Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu.

S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
Útočník nejprve najel autem do lidí ve městě Bejt Šean, kde přejel 68letého muže, a poté na jiném místě pobodal mladou ženu okolo dvacítky. Záchranáři oba prohlásili za mrtvé. Zraněni byli také další dva lidé. Policie najetí autem do davu podle agentury Reuters označila za teroristický útok.
Palestinec, kterého postřelil bezpečnostní pracovník, byl hospitalizován. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac následně armádě podle Reuters nařídil, aby na městečko Kabátíja na okupovaném Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, „udeřila silou“ a zabránila tak dalším útokům.
Armáda následně začala kolem obce shromažďovat své vojáky, s tajnými službami pak prohlédla útočníkovo bydliště a nyní se připravuje na jeho demolici.
Izraelský prezident Jicchak Herzog podle AP uvedl, že jej šokovalo „hrůzné zabíjení“ a že Izrael posílí bezpečnostní opatření v okolí Západního břehu.
Je běžnou praxí, že Izrael provádí razie ve městech na Západním břehu, odkud útočníci pocházejí, nebo bourá domy patřící rodinám útočníků. Izrael tvrdí, že to pomáhá zabraňovat budoucím útokům, organizace na ochranu lidských práv ale takové akce popisují jako kolektivní trest, dodala AP.
Izrael obsadil Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967. Podle dřívějších návrhů z mírových jednání, která jsou od roku 2014 na mrtvém bodě, měl Západní břeh a Pásmo Gazy tvořit součást budoucího palestinského státu. Na Západním břehu nyní žijí skoro tři miliony Palestinců a zhruba půl milionu Židů.
Situace na Západním břehu se zhoršila s nástupem poslední Netanjahuovy vlády v prosinci 2022, v níž jsou i krajně pravicoví ministři, kteří otevřeně hovoří o anexi tohoto území.
Razie izraelské armády a násilnosti židovských radikálních osadníků na Západním břehu výrazně zesílily po 7. říjnu 2023, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás z Pásma Gazy napadlo Izrael, který v odvetě zahájil rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze.



Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů. Německý výrobce luxusních vozů o tom ve čtvrtek informoval na svém webu.



Europoslanci ve středu při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.



Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo obchodu v Pekingu, které tak uzavřelo antidumpingové vyšetřování zahájené předloni. Koncem loňského prosince Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.



Europoslanci nemohou v době výkonu mandátu zároveň působit v aktivní záloze české armády. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), jenž chtěl skloubit obojí, zákon to však po novele z roku 2023 zapovídá, vyplývá z úřední desky.



Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl diskvalifikován z olympijského závodu. Navzdory zákazu MOV chtěl mít na helmě sportovce zabité Rusy.