Pahlaví Evropu vyzval, aby přestala s politikou ustupování vůči Íránu

Evropské státy by měly ve vztahu k Íránu přestat s politikou appeasementu a měly by podpořit íránský lid, aby sám dokázal režim v Teheránu svrhnout. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve čtvrtek řekl Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého v roce 1979. Pahlaví je jednou z nejvýraznějších postav íránského exilu. V Berlíně se konaly demonstrace na jeho podporu, ale i proti němu.

Pahlaví na tiskové konferenci kritizoval mezinárodní společenství. Soustředí se podle něj na válku, kterou s Íránem vedou Spojené státy a Izrael, a jen přihlížejí válce, kterou vede íránský režim proti vlastnímu lidu. "Evropské vlády musí přestat s politikou appeasementu vůči (íránskému) režimu," dodal.

Termín označující ustupování či usmiřování se používá mimo jiné i pro postup vůči nacistickému Německu v září 1938, kdy muselo Československo po takzvané mnichovské dohodě odstoupit Berlínu část svého pohraničí. "Vy v Německu znáte cenu appeasementu," řekl Pahlaví. Podle něj je velkou chybou si myslet, že současný režim v Teheránu je možné pouze reformovat. Přítomné novináře vyzval, aby se o dění v Íránu více zajímali, především o osud politických vězňů.

Pětašedesátiletý Pahlaví hovořil na tiskové konferenci také o tom, že by rád po pádu teokratického režimu v Íránu vytvořil přechodnou vládu, která by zemi přivedla k demokratickým volbám. Svobodný a demokratický Írán by podle něj nebyl hrozbou. "Naopak by byl stabilizační kotvou pro celý region," dodal. Země po pádu režimu mulláhů by se podle něj zbavila jaderného programu a přestala financovat teroristy v zahraničí.

V polovině února se v Mnichově konala demonstrace proti íránskému režimu a na podporu Pahlavího, které se zúčastnilo 250.000 lidí. Podle agentury DPA to byla největší demonstrace za svobodu Íránu, jaká se kdy v Německu odehrála. Ve čtvrtek se u budovy Říšského sněmu v Berlíně konala podobná demonstrace, které se účastnilo zhruba 9500 lidí. Agentura DPA v této souvislosti připomněla, že není jasné, jakou podporu má Pahlaví v samotném Íránu.

Ne všichni exiloví Íránci Pahlavího podporují, část z nich odmítá obnovení monarchie. Někteří synovi bývalého šáha vyčítají, že podporuje americko-izraelskou intervenci. Autoritářský byl navíc před svržením v roce 1979 i režim Pahlavího otce. Po odchodu z budovy, ve které se ve čtvrtek konala tisková konference, někdo Pahlavího potřísnil červenou tekutinou, zřejmě rajčatovou šťávou. Policie původně informovala, že po něm někdo hodil rajče. Útočníka policisté přemohli a zadrželi. Vyšetřují ho pro podezření z ublížení na zdraví, poškození cizí věci a urážky politicky činné osoby.

Kritiku si vysloužila v Německu také skutečnost, že se s Pahlavím sešlo několik německých politiků, včetně poslanců z vládního tábora. Schůzku s ním měl třeba bývalý předseda vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet. Místopředseda německého Spolkového sněmu Omid Nouripour, který se narodil v Íránu, řekl, že řada lidí vkládá do Pahlavího naděje, bývalý korunní princ ale není jedinou nadějí. Členové německé vlády se s Pahlavím oficiálně nesejdou.