Malijští povstalci udeřili na vojenské základny a ovládli dvě města

Ozbrojenci v západoafrickém Mali v sobotu ráno na několika místech včetně metropole Bamaka napadli vojenské základny, informovala podle agentur Reuters a AFP tamní armáda. Střelbu bylo slyšet i ve městě Kati, kde sídlí šéf malijské vojenské vlády Assimi Goïta. Podle armády šlo o koordinovaný útok několika skupin, z nichž se jedna už přihlásila k útokům a převzetí vlády nad dvěma městy.

Exploze se ozvaly už před šestou ráno místního času (8:00 SELČ) poblíž hlavní armádní základny v Kati a vojáci poté zablokovali silnice v oblasti. V Kati byl podle svědků citovaných Reuters zasažen a zničen dům ministra obrany Sadia Camary. Podobné útoky se odehrály nedaleko letiště v Bamaku, kde podle AFP ráno kroužily vrtulníky, i na dalších místech, například ve městě Sévaré v centrální části země či ve městech Mopti na severu a Gao a Kidal na severovýchodě.

Džihádistická Skupina podporující islám a muslimy (JNIM), která je odnoží teroristické sítě al-Káida a která často provádí útoky na vojenské objekty, se k útoku oficiálně nepřihlásila. Čtyři bezpečnostní zdroje ale Reuters sdělily, že JNIM se do útoku zapojila a zřejmě spolupracovala s Frontou za osvobození Azavádu (FLA), aliancí tvořenou převážně separatistickými Tuaregy. Právě FLA tvrdí, že její síly převzaly kontrolu nad pozicemi v Gau a nad většinou Kidalu. Ani jedna z agentur nemohla tuto informaci nezávisle ověřit.

Malijská armáda krátce po 13:00 SELČ uvedla, že má situaci pod kontrolou, ale že pokračuje v zásahových operacích. Nebylo jasné, zda se to týká celé země.

Pozorovatelé podle Reuters uvedli, že jde o největší koordinovaný útok v Mali za poslední roky a velkou zkoušku pro juntu. Armáda by podle nich mohla útok na Bamako odrazit, zároveň ale existuje šance, že by mohla ztratit oblasti na severu země.

Mali se od roku 2012 potýká s útoky radikálních islamistických skupin, místních zločineckých gangů a také separatistických Tuaregů. V letech 2020 a 2021 provedla malijská armáda dva puče, ale bezpečnost v zemi se ani poté nezlepšila. Od roku 2021 podporovala malijský stát v boji proti džihádistům ruská žoldnéřská Wagnerova skupina, která loni v červnu oznámila konec svého působení v zemi.

Mali se v posledních letech odvrátilo od svých dřívějších západních partnerů a začalo se vojensky i politicky orientovat na Rusko. V roce 2023 v zemi skončila mírová mise OSN MINUSMA, ve které sloužili vojáci z více evropských zemí. Vojáky ze své bývalé kolonie úplně stáhla i Francie. Mali se nicméně v poslední době snaží o užší vztahy s USA, jejímž letadlům a dronům by mohlo povolit znovu létat ve svém vzdušném prostoru za účelem sběru informací o džihádistických skupinách.

Malijská junta dříve slíbila, že do března 2024 předá moc civilistům, což se ale nestalo. Loni vybrala jako nového prezidenta svého vůdce Goïtu, jemuž vojenský režim schválil pětiletý prezidentský mandát, který lze prodlužovat tak dlouho, „dokud to bude potřeba“, a bez voleb. Vláda také do odvolání zastavila činnost politických stran a přijala represivní opatření vůči médiím.