


Rusko a Čína mohou útok USA na Venezuelu brát jako potvrzení sfér vlivu: „Vy tedy máte Latinskou Ameriku, my si půjdeme pro své ve východní Evropě a my v jihovýchodní Asii,“ říká Ivan Pilip, člen vedení nadace CASLA, která se zabývá Latinskou Amerikou.

Venezuelské angažmá v drogovém byznysu je jednoznačně zástupný důvod, stejně jako údajné posílání zločinců do USA. Je pravda, že ve Venezuele bylo propojeno vedení státu s vedením narkomafií, ale podíl Venezuely na obchodu s drogami byl srovnatelný s dalšími zeměmi regionu.
Mnohem důležitější je zájem USA o politický vliv na celý region, protože Donald Trump nikdy nezmiňoval hlavní důvod, proč bylo opravdu žádoucí, aby režim padl: šlo o násilný autoritářský režim falšující volby, se stovkami politických vězňů a čtvrtinou národa v emigraci.
Venezuelský režim se dostal k moci v roce 1999 jako populisticko-levicový projekt inspirovaný Kubou a podobnými systémy. Jeho tehdejší představitel Hugo Chávez byl charismatický bývalý důstojník a také si díky příznivé ekonomické situaci, zejména cenám ropy, udržoval podporu obyvatel.
Po jeho smrti v roce 2013 nastoupil Nicolás Maduro a režim stále více směřoval k autoritářskému řízení. Maduro dokončil rozklad ekonomiky, započatý za Cháveze, spolupracoval s Ruskem, Íránem a Čínou, celkově byl jedním z nejhorších režimů na západní polokouli.
Madurova podpora byla velmi nízká, odhady hovořily o 15 až 20 procentech. Nejpřesnější obraz daly volby z léta roku 2024, kdy přes masivní kampaň a zcela neférové prostředí dokázala opozice získat téměř 2/3 hlasů, A to navzdory tomu, že hlavní kandidátce Maríi Corině Machadové nebylo umožněno kandidovat a opozice nasadila málo známého diplomata Edmunda Gonzáleze.
Maduro ale pevně ovládal ozbrojené složky a paramilitární jednotky zvané colectivos…
Pokud byl Maduro opravdu zatčen, režim padne. Hlavní problém ale bude zemi stabilizovat – má sice legálně zvolené vedení a respektovanou hlavu opozice, nositelku Nobelovy ceny míru Maríu Corinu Machadovou, ale veškeré ozbrojené složky byly kontrolované režimem, infiltrované agenty Kuby, podílely se na nelegálních obchodech s drogami a nerosty...
Zemi bude určitě hrozit nestabilita a násilí.
Většina latinsko-amerických zemí pád režimu přivítá, byl na obtíž i umírněným levicovým vládám a jeho jediní spojenci byla Kuba a Nikaragua. Kontinent se navíc posunul po volbách v Bolívii a v Chile doprava, takže levice (ve své více méně demokratické verzi) vládne jen v Brazílii, Mexiku a Kolumbii (tam ale tento rok zřejmě také prohraje).
Obavy ovšem budou z obnovování příliš mocenského přístupu USA, který se nemusí líbit ani umírněně pravicovým nebo centristickým politikům a obyvatelům.
Režim měl blízké vztahy s Čínou, Ruskem a dalšími obdobnými režimy, zejména Íránem. Čínská delegace dokonce právě jednala v Caracasu. Přesto nelze očekávat víc než formální protesty.
Riziko spočívá v něčem jiném – Rusko a Čína mohou útok USA brát jako potvrzení sfér vlivu: „Vy tedy máte Latinskou Ameriku, my si půjdeme pro své ve východní Evropě a my v jihovýchodní Asii…“



„Ráj jsem si vždycky představoval jako knihovnu, nikdy jako zahradu,“ říkal spisovatel Borges. Pokud tenhle pocit sdílíte, určitě si pamatujete názvy známých literárních děl, jména jejich autorů či hlavních hrdinů. V našem kvízu najdete 15 tvrzení o slavných románech a vaším úkolem bude odhalit v každém z nich jednu chybu. Tři nabízené možnosti, z nichž jen jediná je pravdivá, vám pomohou.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Sýrie. Po jednání se svým protějškem Ahmadem Šarou uvedl, že diskutovali o možnostech posílení bezpečnostní spolupráce s blízkovýchodní zemí i dodávkách zemědělských plodin. Podle agentury Reuters se Kyjev snaží po vypuknutí války na Blízkém východě nabídnout v regionu své vojenské zkušenosti.



„Tomáš Chorý proměňuje penalty naprosto suverénně. Kope je velmi dobře, žádné čudly, ale rány, navíc dobře umístěné za tyč. Používá i víc variant, pro brankáře je těžké ho načíst,“ říká v komentáři pro Aktuálně.cz bývalý ligový brankář David Bičík.



Udělat něco s vysokými cenami bytů se snaží všechna velká města na světě a nepodařilo se to dosud žádnému. Praha v tomhle ohledu není žádnou výjimkou, říká David Mazáček, CEO české investiční platformy Upvest.



Pákistán předložil Spojeným státům a Íránu návrh na okamžité příměří včetně otevření Hormuzského průlivu klíčového pro dopravu ropy, poté by následovala jednání o trvalé dohodě. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters, podle které by plán na ukončení bojů mohl vstoupit v platnost ještě dnes.