„Některé země chtějí spáchat ekonomickou sebevraždu, omezit vlastní výrobu energie a přesunout své průmyslové odvětví do zahraničí. Byli bychom raději, kdyby to naši spojenci nedělali.“ Takhle ostře promluvil na zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii v Paříži americký ministr energetiky Chris Wright.
Ostrý výpad amerického ministra proti unijní klimatické politice přichází ve chvíli, kdy evropský chemický průmysl, který byl kdysi pilířem konkurenceschopnosti Evropy, vstoupil do fáze existenčního úpadku. Předseda jedné z největších světových chemických společností INEOS Jim Ratcliffe uvedl varovná čísla.
Od roku 2024 ztratila podle něj Evropa 101 průmyslových závodů a na 75 tisíc pracovních míst, což představuje 70 miliard eur výrobní kapacity. Ceny energie v Evropě jsou čtyřikrát vyšší než ve Spojených státech; emise se nesnižují, ale přesouvají do zahraničí; a kontinent systematicky oslabuje svou průmyslovou základnu, zatímco ostatní zrychlují.
I šéf největšího chemického komplexu v Evropě BASF Markus Kamieth v autorském textu pro Financial Times varuje: „Evropský průmysl je pod bezprecedentním tlakem.“ „Investice v chemickém průmyslu klesly v roce 2025 o 80 procent a počet uzavíraných závodů se zdvojnásobil.“ Kamieth kritizuje především unijní systém obchodování s emisemi (ETS), tzv. emisní povolenky.
Podobně Daniel Tamchyna, výkonný ředitel společnosti Kaprain Chemical a prezident Svazu chemického průmyslu ČR, burcuje: „Vyzýváme k okamžitým opatřením. Je zcela nezbytné zajistit pokles cen energií na 50 eur za MWh v případě elektřiny a 20 eur v případě plynu. Povolenka EU ETS pak musí stát maximálně 30 eur za tunu.“
Průmyslové podniky tvoří podle Tamchyny v Česku obrat 1,2 bilionu korun a mají přes 400 tisíc přímých zaměstnanců. „Jde o výrobu, která je nezbytná. Jsme prokazatelně nenahraditelní pro zdravotnictví, potravinářství, energetiku i obranný průmysl. Nenahraditelní pro bezpečnou a odolnou Evropu,“ argumentuje.
Jednu cestu ukazuje Francie. Nový energetický zákon výrazně snižuje cíle země v oblasti větrné a solární energie, ale především ruší předchozí zákonný mandát k uzavření 14 jaderných reaktorů.
To byl volební slib prezidenta Macrona z roku 2017, který později změnil kurz a podpořil rozšiřování jaderné energie plánem na výstavbu nejméně šesti nových reaktorů. Cíle v oblasti větrné a solární energie jsou novým zákonem sníženy na 105–135 gigawattů (GW) instalovaného výkonu do roku 2035, což je méně než v návrzích, které počítaly s 133–163 GW.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Po pádu syrského režimu byl izraelský útok otázkou času,“ říká vojenský analytik
Vláda USA byla povzbuzena úspěchem ve Venezuele a nepochopila, že izraelské a americké cíle se liší a že Izraeli stačí pouhá destabilizace Íránu, tvrdí analytik Matej Riško.
Astronauti z mise Artemis II se dostali rekordně daleko od Země
Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Papež Lev XIV. na závěr velikonočních oslav kritizoval krveprolití ve válkách
Papež Lev XIV. na Velikonoční pondělí, před tisícovkami lidí na Svatopetrském náměstí v Římě znovu pranýřoval krveprolití ve válkách a v konfliktních oblastech. Vzpomněl i na svého předchůdce Františka, který zemřel přesně před rokem, a označil ho za příklad víry a lásky, píše agentura APA.
Totální degradace, vytáčí Rakoncaje průvody na Everest. Sám ho přitom nikdy nezdolal
Z pískovcových skal Českého ráje až na K2, víc než třicet expedic absolvovaných po celém světě. Z celkových čtrnácti osmitisícovek jich zdolal osm, z toho šest jako první Čech. Tohle všechno stihl za svůj život fenomén Josef Rakoncaj. Právě dnes slaví 75. narozeniny.
Na ulici v Kobylisích napadl útočník muže, který bojuje o život. Policie po něm pátrá
Na ulici v pražských Kobylisích napadl ve čtvrtek neznámý útočník kolemjdoucího muže a opakovaně ho udeřil do hlavy. Napadený utrpěl poranění mozku a je v ohrožení života. Po pachateli policisté pátrají a žádají o pomoc i veřejnost.