Nová obranná strategie USA: Na Rusko stačí evropští spojenci v NATO, jsou silnější

Pentagon představil novou národní obrannou strategii, která výrazně mění priority americké bezpečnostní politiky. Dokument nabádá spojence, aby převzali větší odpovědnost za vlastní obranu, a potvrzuje zaměření administrativy prezidenta Donalda Trumpa na dominanci na západní polokouli namísto dlouhodobého cíle omezovat vliv Číny, napsala agentura AP.

Tento 34stránkový dokument, první od roku 2022, je pro vojenský plán neobvykle politický. Kritizuje partnery od Evropy po Asii za to, že se spoléhali na podporu minulých amerických administrativ, které dotovaly jejich obranu, a volá po „razantní změně - v přístupu, zaměření i tónu“. Podle Pentagonu to znamená, že spojenci budou muset více nést tíhu obrany proti státům od Ruska po Severní Koreu.

„Příliš dlouho americká vláda zanedbávala - dokonce odmítala - upřednostňovat Američany a jejich konkrétní zájmy,“ zní úvodní věta.

V nové obranné strategii USA také stojí, že „Rusko není v pozici, aby mohlo usilovat o nadvládu v Evropě“. Podle Pentagonu ochrana před konvenčními útoky Ruska musí ležet primárně na evropských státech Severoatlantické aliance. Podle Pentagonu je Rusko zvládnutelnou hrozbou a evropské státy NATO ho převyšují v hospodářství i obyvatelstvu. Naši spojenci v NATO jsou silnější než Rusko, konstatuje Washington. Strategie ukazuje graf, podle kterého hospodářství členů NATO bez Spojených států je 13krát větší než to ruské.

Dokument poukazuje, že Rusko bude v budoucnosti „přetrvávající ale zvládnutelnou hrozbou pro východní členy NATO“. Válka na Ukrajině ukázala podle Pentagonu, že Rusko má schopnost vést dlouhou válku ve svém sousedství. Zároveň má i největší jaderný arzenál, který by dokázal ohrozit i Spojené státy.

„Ruská vojenská hrozba je primárně zaměřená na východ Evropy,“ uvádí Pentagon. „Naštěstí naši spojenci v NATO jsou výrazně silnější než Rusko,“ uvádí strategie. Ta poukazuje, že samotné hospodářství Německa je větší než to Ruské. „Naši spojenci v NATO jsou proto v silném postavení, aby byli primárně odpovědní za konvenční ochranu Evropy s kritickou ale omezenější podporu USA,“ uvádí dokument. Ten poukazuje na závazek států NATO z loňského roku navýšit výdaje na obranu až na 3,5 procenta HDP.

Podle Pentagonu evropské státy mají také hlavní odpovědnost za podporu ukrajinské obraně a za ukončení války na Ukrajině. „Zabezpečení a udržení míru vyžaduje vedení a závazek od našich spojenců v NATO,“ uvádí strategie.

Nová národní obranná strategie USA uzavírá týden plný napětí mezi Trumpovou administrativou a tradičními spojenci, zejména v Evropě. Trump hrozil zavedením cel některým evropským partnerům, aby prosadil svůj záměr získat Grónsko, než nakonec oznámil dohodu, která napětí částečně zmírnila.

Dokument varuje, že ministerstvo obrany předloží „věrohodné možnosti, jak zajistit přístup americké armády a obchodu do klíčových oblastí“, zejména do Grónska a Panamského průplavu. To bude pro spojence, kteří již vnímají určitou nepřátelskou rétoriku ze strany USA, pravděpodobně nepříjemná zpráva.

Strategie také vyzývá ke spolupráci s Kanadou a dalšími sousedy, ale současně vysílá jasné varování. „Budeme jednat v dobré víře s našimi sousedy, od Kanady až po partnery v Latinské Americe, ale zajistíme, aby respektovali naše společné zájmy a plnili svůj díl odpovědnosti za obranu těchto zájmů,“ uvádí dokument. „A pokud tak neučiní, budeme připraveni přijmout cílená a rozhodná opatření, která konkrétně napomohou zájmům USA.“

Podobně jako předchozí národní bezpečnostní strategie Bílého domu, nová obranná strategie posiluje Trumpovu filozofii America First, tedy Amerika na prvním místě. Dokument podporuje politiku nezasahování do zahraničních záležitostí, zpochybňuje dlouhodobé strategické vztahy a staví americké zájmy na první místo. Poslední národní obranná strategie byla zveřejněna v roce 2022 za vlády Joea Bidena a zaměřovala se především na Čínu jako na hlavní strategickou výzvu pro USA.

Zvláštní pozornost dokument věnuje přístupu k Panamskému průplavu a Grónsku. Přichází jen několik dní poté, co Trump oznámil, že s šéfem NATO Markem Ruttem dosáhl rámce budoucí dohody o arktické bezpečnosti, která by USA poskytla „plný přístup“ ke Grónsku, území Dánska, člena NATO.

Trump již dříve navrhl, že USA by měly zvážit znovuzískání kontroly nad Panamským průplavem, a obvinil Panamu z přenechání vlivu Číně. Na otázku, zda je znovuzískání průplavu stále na pořadu dne, odpověděl Trump tento týden vyhýbavě.

Pentagon také vyzdvihl operaci, při níž byl začátkem tohoto měsíce sesazen venezuelský prezident Nicolás Maduro, s tím, že všichni narkoteroristé by si z toho měli vzít ponaučení.

Nová obranná strategie vidí Čínu, kterou předchozí Bidenova administrativa považovala za hlavního protivníka, jako ustálenou sílu v indo-pacifickém regionu, kterou je třeba odradit od snahy o dominanci nad USA nebo jejich spojenci. Dokument zdůrazňuje, že cílem není Čínu ovládnout, poškodit ani ponížit, ani vyvolat změnu režimu či existenciální konflikt.

Podle dokumentu Trump usiluje o stabilní mír, férový obchod a respektující vztahy s Čínou, což následuje po uvolnění napětí z obchodní války a vysokých cel. Strategie také slibuje rozšíření vojenské komunikace mezi armádami USA a Číny.

Strategie nikde nezmiňuje ani nezaručuje podporu Tchaj-wanu, samosprávnému ostrovu, který si nárokuje Peking a chce jej v případě potřeby ovládnout silou. Přitom americké zákony USA zavazují poskytovat Tchaj-wanu vojenskou podporu. Pro srovnání, strategie Bidenovy administrativy z roku 2022 uváděla, že USA budou podporovat asymetrickou sebeobranu Tchaj-wanu.

Dalším příkladem přenesení odpovědnosti za regionální bezpečnost na spojence je Jižní Korea. Ta by podle dokumentu měla být schopna převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Severní Koreje s kritickou, ale omezenou podporou ze strany USA.

Strategie uvádí, že Rusko zůstane přetrvávající, ale zvládnutelnou hrozbou pro východní členy NATO, přičemž spojenci mají dostatečnou sílu, aby převzali hlavní odpovědnost za konvenční obranu Evropy. Pentagon bude hrát klíčovou roli v NATO, i když přizpůsobí rozmístění svých sil v Evropě tak, aby se zaměřil na priority blíže k domovu. USA už potvrdily snížení počtu svých jednotek na hranicích NATO s Ukrajinou, což vyvolává u spojenců obavy, že by mohlo vzniknout bezpečnostní vakuum, zatímco Evropa čelí stále agresivnější Rusku.