


Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal deník Haarec.

Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.
Rada míru má být podle Trumpových představ mezinárodní organizace, která se má nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté by se měla věnovat též řešení dalších konfliktů. Někteří ji vnímají jako možného konkurenta Rady bezpečnosti OSN.
Trump v úterý řekl, že OSN by měla dál fungovat, nicméně prohlásil, že OSN nedokázala ukončit osm válek, které se podle jeho opakovaně vyjadřovaného názoru podařilo ukončit jemu, za což si prý zaslouží nejméně jednu Nobelovu cenu míru. Trump míní, že OSN nebyla zatím schopna naplnit svůj velký potenciál, proto by prý měla dál existovat.
Trump by se měl stát prvním, a podle Reuters i doživotním, předsedou Rady míru a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Za stálé členství by měl být podle návrhu charty vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun); jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
Agentura Bloomberg dříve uvedla, že pozvánku do rady dostali lídři zhruba 50 zemí. Česká republika podle pondělního vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky zatím oficiální pozvánku neobdržela.
K členství v radě se již podle médií přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal Kreml i Kyjev. Ukrajinská stana už reagovala tím, že je pro ni nepředstavitelé sedět v radě, jejíž součástí by byl i ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 rozkázal zahájit vojenskou invazi na Ukrajinu.
Trump minulý týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou prezentoval původně jakou součást druhé fáze svého loňského mírového plánu pro Pásmo Gazy. Posléze se ale ukázalo, že má s radou širší ambice a v její chartě není o Gaze ani zmínka, napsal o víkendu server The Times of Israel.



Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2025 získal fotograf Lukáš Kaboň z Deníku. Zachytil práci horníků v dole ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku, jehož uzavřením na přelomu ledna a února skončí historie těžby černého uhlí v Česku.



Polské úřady plánují zakázat vjezd automobilům vyráběným v Číně do vojenských areálů. Důvodem jsou obavy ze sběru a přenosu citlivých dat prostřednictvím moderních technologií a senzorů, které jsou v těchto vozech běžné.



Evropská unie pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti.



Na Šumavě dnes ráno klesly teploty pod minus 20 stupňů Celsia. Nejchladněji bylo v Hliništi na Prachaticku, kde naměřili minus 23,6 stupně Celsia.


