


Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí uvedl, že příští týden bude s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jednat o íránských jaderných aktivitách i o další fázi Trumpova mírového plánu pro Pásmo Gazy. Informuje o tom agentura Reuters.

Netanjahu v pondělí na společné tiskové konferenci s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem v Jeruzalémě řekl, že Izrael ví, že Írán v poslední době prováděl "cvičení", aniž by je blíže popsal. Íránská média dříve v pondělí uvedla, že Írán v několika městech provedl raketová cvičení, podle Reuters již podruhé za poslední měsíc.
Západní mocnosti pokládají íránský balistický arzenál za konvenční vojenskou hrozbu pro Blízký východ, ale také za možný nástroj k odpalu jaderných zbraní, pokud by je Írán vyvinul. Teherán dlouhodobě tvrdí, že o jadernou bombu neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Vztahy mezi Izraelem, Řeckem a Kyprem v uplynulých deseti letech zesílily, což je podle Reuters dáno mimo jiné sdílenými obavami z rostoucího tureckého vlivu v regionu.
Netanjahu uvedl, že i přes "významné úspěchy" během červnové dvanáctidenní války s Íránem zůstávají základní očekávání Izraele a Spojených států vůči Íránu stejná - mimo jiné požadavek na snížení úrovně obohacování uranu. Při tomto obohacování se v uranu zvyšuje podíl izotopu 235, který je klíčový pro jaderné štěpení a jehož zvýšená koncentrace je předpokladem pro výrobu jaderné bomby.
"Samozřejmě to bude jedním z témat našich jednání," řekl izraelský premiér k plánované schůzce s Trumpem příští týden. "O konfrontaci s Íránem neusilujeme, naším cílem je stabilita, prosperita a mír," dodal.
Podle Netanjahua se jeho rozhovory s Trumpem ve Washingtonu zaměří především na přechod k další fázi Trumpova plánu pro Gazu a na řešení situace kolem libanonského militantního hnutí Hizballáh, které je podporováno Íránem. Netanjahu v této souvislosti uvedl, že Izrael si přeje "stabilní a svrchovaný Libanon" a také, aby jemenští Íránem podporované povstalci Húsíové neútočili na obchodní lodě.
Se svým řeckým a kyperským protějškem se Netanjahu dohodl na prohloubení bezpečnostní spolupráce. Zmínil také iniciativu tří zemí, jejímž cílem je propojit Indii s Evropou přes Blízký východ po moři a železnicí.
Christodulidis projekty popsal jako vytvoření "jihovýchodní brány, která spojí Evropu s Blízkým východem a dalšími regiony". Lídři také uvedli, že se budou snažit pokročit v projektu podmořského elektrického kabelu, jenž má propojit jejich energetické sítě s Evropou a Arabským poloostrovem.
Mitsotakis podle Reuters poznamenal, že Řecko je vstupní branou pro zkapalněný zemní plyn. "Je to nové energetické centrum jihovýchodní Evropy," řekl s tím, že propojovací projekty zůstávají klíčovou prioritou všech tří zemí.



V centru německého Giessenu vjel v pondělí řidič do skupiny lidí na autobusové zastávce, přičemž čtyři z nich zranil, některé těžce. Informuje o tom agentura DPA, podle níž zatím policie neví, jestli tak učinil úmyslně. Řidič původem z Ázerbájdžánu byl zadržen.



Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. Za klíčové podle ukrajinských médií označil posílení protivzdušné obrany. "Je v jejich povaze provést masivní útok na naše Vánoce. Uvědomujeme si, že v těchto dnech mohou podniknout rozsáhlé útoky.



Působil jako protokolář u tří českých prezidentů a také v kontroverzní čínské firmě, která měla blízko k Hradu a tehdejšímu prezidentu Miloši Zemanovi. Nyní se Miroslav Sklenář v dresu Motoristů chystá na „čistku“ mezi úředníky ministerstva zahraničí.



Ministerstvo obrany má podle SPD předložit podklady k ukončení své role v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině v boji proti ruské agresi. Po pondělním téměř tříhodinovém jednání SPD to novinářům řekl předseda hnutí a Sněmovny Tomio Okamura. Dodal, že postupuje podle programového prohlášení vlády a že Česko žádné peníze z rozpočtu poskytovat na pokračování války na Ukrajině nebude.



Evropská komise v pondělí oznámila, že plánovaná česká státní podpora provozovatelům pozemního digitálního televizního vysílání (DTT) odporuje právu Evropské unie. Záměr, který Brusel prověřoval několik let, měl vést k vyplacení zhruba 473 milionů korun České televizi, Českým radiokomunikacím a společnosti Digital Broadcasting. Evropská komise tvrdí, že pomoc nebyla během jejího šetření vyplacena.