Nemoci srdce a oběhové soustavy stojí evropskou ekonomiku stovky miliard eur každý rok. Evropská komise připravuje nástroje, které mají státům pomoct s prevencí, diagnostikou, léčbou i výzkumem. Česko má v některých ohledech náskok.

Počet případů kardiovaskulárních onemocnění v české populaci je extrémní a dál narůstá, ročně na ně zemře asi 50 tisíc lidí. Přestože se daří snižovat dopady akutního infarktu myokardu, a to díky zlepšování celého systému péče, u jiných chorob to neplatí.
Velké problémy má Česko hlavně s ischemickou chorobou srdeční nebo cévní mozkovou příhodou. Tam je v podílu úmrtí mezi nejhoršími zeměmi Evropy.
Pokud jde o celou Evropskou unii, kardiovaskulární nemoci patří mezi vůbec nejčastější příčinu smrti. Přitom jim jde z velké části předejít. Ročně tyto choroby zabijí okolo 1,7 milionu Evropanů.
„Bez rychlé reakce se předpokládá, že do roku 2050 vzroste počet kardiovaskulárních onemocnění o 90 %. Tyto nemoci navíc stojí evropskou ekonomiku ročně 282 miliard eur (6,9 bilionu korun, pozn. red.),“ varovala Evropská komise.
Na stůl proto teď dala tzv. EU Safe Hearts Plan, což by se dalo volně přeložit jako „Plán chráněných srdcí“, který má díky konkrétním opatřením zlepšit prevenci, detekci i léčbu kardiovaskulárních chorob napříč zeměmi EU.
„(Plán)je výsledkem čtyřletého společného úsilí evropských platforem odborníků a pacientů a Evropské komise,“ vysvětlila Kristýna Čillíková, předsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO), která sdružuje pacienty.
Co konkrétně plán přinese?
Plán má jeden hlavní cíl – do roku 2035 snížit počet úmrtí na kardiovaskulární nemoci o 25 procent. Mezi vedlejší cíle pak patří to, aby daleko více Evropanů, hlavně těch starších, chodilo minimálně jednou ročně na preventivní kontrolu cholesterolu, cukru a krevního tlaku.
Právě na „přechod od léčby k prevenci“ klade komise největší důraz. Státy chce podpořit v tom, aby si vytvořily svoje vlastní národní kardiovaskulární plány do roku 2027, sama se pak chce zaměřit na snižování počtu kuřáků a konzumace vysoce zpracovaných potravin nebo propagaci pravidelného pohybu či očkování rizikových skupin.
Pokud jde o screening a včasný záchyt nemocí, vzniknout má jednotný EU protokol, který bude státům doporučovat, jak přistupovat k preventivním kontrolám. Podpory se mají dočkat také „mobilní screeningy“, díky kterým by se tyto služby dostaly blíže k lidem.
Lepší přístup k léčbě a následné péči napříč Evropou chce komise podpořit například vytvořením unijní sítě kardiovaskulárních center, kde by si odborníci předávali expertízu a zkušenosti s diagnostikou, léčbou a dlouhodobou péčí o pacienty.
Plán počítá také s tím, že se unijní peníze zainvestují do výzkumu, inovací a digitalizace v této oblasti, což už se koneckonců děje. Vzniknout mají společné parametry dat o kardiovaskulárních nemocech, aby se dala napříč celou EU jednodušeji využívat umělá inteligence nebo různé moderní digitální nástroje.
Potřebujeme být ambiciózní, zní od pacientů
Vytvoření plánu ocenil třeba český europoslanec z hnutí ANO a frakce Patriotů pro Evropu Ondřej Knotek.
„Oceňuji respektování národních kompetencí v oblasti zdravotní politiky a děkuji za důraz na prevenci a včasný záchyt v klíčových pilířích strategie. Podpora zdravých návyků je daleko efektivnější než ideologický přístup založený na zákazech,“ prohlásil v úterý na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku Knotek.
Kristýna Čillíková vítá velké ambice. „My potřebujeme být ambiciózní, protože nemáme čas. Plán obsahuje to podstatné, na čem lze dále stavět. (…) Neopomíná řešení nerovností v přístupu k péči a naznačuje, že hodlá prosadit opatření týkající se nezdravých potravin a tabáku. Razantní přístup v této oblasti vítám, protože si myslím, že ačkoli je edukace nesmírně důležitá, jen s ní si nevystačíme,“ doplnila předsedkyně.
Plán podle svých slov vnímá jako výchozí strategii definující priority, na kterých se shodli klíčoví hráči. Zásadní roli ale prý budou mít až navazující a už konkrétnější akční plány a také to, jestli se podaří zajistit financování pro jednotlivá opatření.
Český náskok
Česká republika má prý v některých důležitých oblastech náskok. „Máme již vládou schválený Národní kardiovaskulární plán 2025–35, který se začíná realizovat. Máme již nový, modernizovaný systém preventivních prohlídek u praktického lékaře, který začne platit od 1. ledna 2026, a k implementaci je také připraven nový systém stravování ve školách,“ vyjmenovala Čillíková.
„Vznik plánu tedy velmi vítám, zahrnuje kroky, které mohou vést v relativně krátkém čase ke snížení kardiovaskulární morbidity a mortality. Věřím, že EU využije všech dostupných nástrojů, kterými lze přimět či motivovat členské země k efektivnímu naplňování těchto kroků na národních úrovních,“ dodala za pacienty.



Zemřel kytarista a klávesista skupiny The Cure Perry Bamonte
Britská alternativní hudební skupina The Cure v pátek oznámila, že zemřel její kytarista a klávesista Perry Bamonte. Hudebník byl členem kapely od roku 1990. Po krátké nemoci skonal během vánočních svátků ve věku 65 let.



Neúprosná data: rodí se stále méně dětí. Evropa vymírá, ale lidí na planetě neubývá
Čechů se rodí rekordně málo. Problémy s nízkou plodností má však celý svět, velký úbytek novorozenců zaznamenává například jihovýchodní Asie. V Africe naopak stále vycházejí čtyři děti na jednu ženu.



Útěk z kina. Před 130 lety vyděsil diváky vlak, který se vyřítil z plátna
Představte si, že celý život znáte jen nehybné obrazy. Pak vejdete do potemnělého suterénu pařížské kavárny Grand Café, posadíte se na židli a na bílé stěně uvidíte zrnitý, šedivý snímek nádraží. Vteřinu se nic neděje. A pak se to stane. V dálce se objeví černá tečka, která se zvětšuje. Lokomotiva. Funící ocelové monstrum se v jediném plynulém záběru řítí přímo na vás.






Chování Kanaďanů Nestrašila udivilo: Kdyby nám tohle někdo řekl před pěti lety...
Kouč juniorské hokejové reprezentace Patrik Augusta i přes porážku v úvodním utkání na mistrovství světa v Minneapolisu 5:7 s Kanadou výkon svých svěřenců ocenil. Pozitiva vidí i jeden z klíčových útočníků Václav Nestrašil.











