Americký prezident Donald Trump hrozí v posledních týdnech anexí Grónska. Argumentuje přitom rostoucím vlivem Ruska a Číny. Dánská vláda sice Trumpova tvrzení několikrát zpochybnila, její vlastní tajné služby však nedávno varovaly, že Rusko v Arktidě a v bezprostředním okolí Grónska skutečně nasazuje své ponorky a špionážní lodě.
„Potřebujeme Grónsko z hlediska národní bezpečnosti. Je to velmi strategické místo,“ řekl americký prezident Donald Trump minulý týden na palubě letounu Air Force One.
„V současné době je Grónsko pokryto ruskými a čínskými loděmi. Potřebujeme Grónsko z hlediska národní bezpečnosti,“ opakoval.
Největší ostrov světa se už několik týdnů dostává na hlavní stránky světových médií. Bílý dům totiž vyhrožuje, že je ochotný použít k získání ostrova i vojenskou sílu. V praxi by to znamenalo, že by Američané zaútočili na svého spojence v NATO – Dánsko, pod které Grónsko spadá.
„Problém je v tom, že Dánsko se na nic nezmůže, pokud se Rusko nebo Čína rozhodnou obsadit Grónsko. Ale my tomu můžeme zabránit. To jste zjistili minulý týden ve Venezuele,“ řekl nedávno Trump v Bílém domě.
Dánsko s Trumpem nesouhlasí
Dánská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Vrcholní politici se proti Trumpovým slovům ohradili a uvedli, že žádná větší přítomnost ruských ani čínských lodí v okolí Grónska není.
„Není pravda, že by tam byli Číňané a Rusové. Viděl jsem zpravodajské informace. Nejsou tam žádné lodě ani ponorky,“ citoval deník Financial Times jednoho z dánských diplomatů.
„Představa, že se ruské a čínské lodě nacházejí přímo ve fjordu Nuuk a že Čína provádí masivní investice, není správná,“ řekl na začátku tohoto týdne dánský ministr zahraničí Lars Rasmussen.
Dánské tajné služby mluví jinak
Možná situace není tak urgentní, jak popisuje Donald Trump. Nicméně komentáře dánských politiků jsou přinejmenším částečně v rozporu s tím, co tvrdí jejich vlastní tajné služby.
Ve své výroční zprávě za rok 2025 dánská zpravodajská služba píše, že Rusko i Čína mají o Grónsko (a nejen o něj) strategický zájem.
Rusko podle ní pravidelně nasazuje ponorky, lodě a letadla v okolí Grónska a Faerských ostrovů. Moskva také využívá civilní lodě k získávání informací a provádění špionáže. Cílem je zajistit lepší kontrolu nad územím Arktidy.
Rusko vnímá prostor mezi Grónskem, Islandem, Faerskými ostrovy a Spojeným královstvím jako životně důležitý pro případ ozbrojeného konfliktu s NATO.
V takové situaci by zde nasadilo útočné ponorky, aby mohlo narušit zásobovací trasy mezi Spojenými státy a Evropou, píše dánská rozvědka.
Moskva stupňuje své cíle
Podle zprávy má Rusko vytyčené ambiciózní vojenské i civilní cíle pro celé své arktické území. „Ani válka na Ukrajině, ani zvýšený zájem USA o Grónsko a Arktidu nezměnily dlouhodobé zájmy a cíle Ruska v této oblasti,“ uvádí výroční zpráva zpravodajských služeb.
Moskva se podle ní zároveň cítí ohrožena, což ještě stupňuje její agresivitu. „V důsledku toho bude Rusko stále více prosazovat své zájmy prostřednictvím konfrontačního přístupu, a to jak v politické, tak vojenské rovině.“
Dánské tajné služby také tvrdí, že Rusko neustále rozšiřuje svou vojenskou infrastrukturu a modernizuje své síly v oblasti Arktidy, čímž zůstává vojensky nejsilnější zemí v regionu.
Situace podle nich využívá i Čína, která stále více investuje do výzkumu v oblasti Arktidy. Do budoucna by také chtěla mít v oblasti jaderné ponorky, které budou schopné operovat nepozorovaně pod ledem.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Jurečkova poslední bitva. Poslanci se hádali, kolik mají živnostníci platit
Živnostníkům od ledna zdražil život, ne ale na dlouho. Nová sněmovna rozhodla, že se jejich odvody na sociální pojistné mají co nejdřív snížit zpět na loňskou úroveň. Zvyšování prosadila minulá vláda. Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se do poslední chvíle snažil na vládní poslance tlačit, ať to nedělají.
Síť X má znovu výpadek, problémy hlásí celosvětově desítky tisíc uživatelů
Sociální síť X amerického podnikatele Elona Muska má znovu výpadek. Problémy hlásí podle serveru Downdetector celosvětově desítky tisíc uživatelů. Větší výpadek nastal tento týden už v úterý.
ŽIVĚUkrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, oznámil ukrajinský ministr Šmyhal
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. V pátek to sdělil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny.
ŽIVĚPrezident nemá navržené ministry kádrovat, ale hned schválit, usnesla se vládní koalice
Sněmovna vyzvala v pátek hlasy vládní koalice prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval členy vlády na návrh premiéra bezodkladně a bez hodnocení vhodnosti adeptů. Výzva však přímo nezmiňuje prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého hlava státu kvůli jeho postojům a výrokům odmítla jmenovat ministrem životního prostředí. Podle opozice je usnesení k ničemu, protože prezident není Sněmovně odpovědný.
Osm parlamentních voleb za pět let. Bulharsko se zmítá v chaosu, nedaří se sestavit vládu
Bulharsko čekají předčasné parlamentní volby, už osmé za posledních pět let. V pátek to podle agentury AFP oznámil prezident Rumen Radev poté, co ztroskotal jeho třetí pokus o sestavení vlády. Radev by nyní měl jmenovat prozatímní úřednický kabinet a vyhlásit termín nového hlasování, které se očekává na přelomu března a dubna.