Reklama
Reklama

Německo sníží na dva měsíce daň na benzin a naftu, oznámil Merz

ČTK

Německo sníží na dva měsíce energetickou daň na naftu a benzin o zhruba 17 centů na litr. Na tiskové konferenci po jednání vládních stran to v pondělí oznámil německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj by se to mělo rychle projevit na cenách pohonných hmot na čerpacích stanicích.

Německý kancléř Friedrich Merz
Německý kancléř Friedrich MerzFoto: REUTERS
Reklama

Merz zdůraznil, že příčinou vysokých cen benzinu a nafty je íránská válka, o jejíž ukončení Německo usiluje.

Vláda podle Merze očekává, že ropné koncerny snížení daně okamžitě promítnou do konečných cen na čerpacích stanicích. Jedná se podle něj o konkrétní krok, který uleví rozpočtům domácností i podniků. Už v březnu Merzova vláda přijala opatření, kterým zakázala čerpacím stanicím zvyšovat cenu pohonných hmot častěji než jednou denně.

Od 1. dubna mohou zdražovat jen v poledne, snižovat cenu mohou naproti tomu kdykoli. Zlevnění benzinu a nafty ale toto opatření nepřineslo.

Ceny pohonných hmot v Německu - stejně jako jinde ve světě - začaly růst poté, co Spojené státy a Izrael napadly na konci února Írán. Kvůli válce není možné volně proplouvat Hormuzským průlivem, který je zásadní pro dopravu ropy z Perského zálivu do světa.

Reklama
Reklama

Snížení cen i „krizový bonus“

„Íránská válka není naše válka, ale je naším problémem,“ uvedl předseda vládní Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder. Také podle Merze budou důsledky americko-izraelské války proti Íránu Německo a jeho hospodářství pociťovat ještě dlouho.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basové, která je zároveň spolupředsedkyní sociální demokracie (SPD), snížení energetické daně na dva měsíce ušetří spotřebitelům a podnikatelům zhruba 1,6 miliardy eur (39 miliard Kč).

Podniky budou moci zaměstnancům vyplatit také „krizový bonus“ ve výši tisíc eur (24 400 Kč), který bude osvobozený od daní a dalších odvodů. Výpadek ve státním rozpočtu chtějí vládní strany kompenzovat mimo jiné zvýšením daně z tabákových výrobků ještě v letošním roce.

Sociální demokraté v minulých dnech navrhovali zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro firmy v energetickém a fosilním sektoru. Proti se už v pátek ostře postavila ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová z Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU). Předseda CSU Söder nicméně podpořil zavedení windfall tax na evropské úrovni. Merz řekl, že je vůči tomuto kroku nadále „skeptický“.

Reklama
Reklama

Nejsilnější opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, má navrhovaná opatření za nedostatečná. Spolupředsedkyně strany Alice Weidelová na síti X uvedla, že občanům a podnikům je třeba ulevit od vysokých cen pohonných hmot mimo jiné trvalým snížením energetické daně a daně z přidané hodnoty. Zrušit by se podle ní měly také emisní povolenky.

Strany německé vládní koalice se radily o opatřeních v boji proti vysokým cenám energií celý víkend v berlínské vile Borsig. Mimo nich se dohodly také na reformě daně z příjmů či změnách ve státním zdravotním pojištění. Zástupci konzervativní unie CDU/CSU a SPD se po mnohaměsíčních debatách shodli také na společné pozici pro jednání o konci spalovacích motorů v Evropské unii. Chtějí mimo jiné, aby bylo možné i po roce 2035 prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

Mohlo by Vás zajímat:

Spotlight Aktuálně.cz – Helena Horská 31. 3. 2026 | Video: Tým Spotlight
Reklama
Reklama
Reklama