Německo do konce roku přijme 535 Afghánců, kteří dříve dostali příslib přesídlení. Uvedl to ministr vnitra Alexander Dobrindt.
Program, v rámci kterého Německo přijímalo zvlášť ohrožené Afghánce, vláda kancléře Friedricha Merze po květnovém nástupu k moci pozastavila. Afgánci, kteří už čekali v Pákistánu na cestu do Evropy, se kvůli tomu obrátili na soud. Části z nich dali soudci za pravdu.
„Jedná se ještě o 460 osob, které jsou ve vládním programu přesídlení, a 75 osob, které jsou v programu pro místní síly a zdržují se nyní v Pákistánu,“ uvedl Dobrindt v rozhovoru s mediální skupinou RND. Řekl, že chce Německo záležitost vyřídit co možná nejrychleji, ideálně do konce roku. „Je ale možné, že jednotlivé případy budeme muset ještě zpracovávat v lednu,“ dodal.
Vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) po květnovém nástupu k moci pozastavila program, v rámci kterého Německo přijímalo zvlášť ohrožené Afghánce. Byli mezi nimi hlavně místní spolupracovníci, kteří pomáhali německým vojákům v Afghánistánu před tím, než se v srpnu 2021 moci opět ujalo islamistické hnutí Tálibán.
Kromě nich Německo v programu přijímalo také například bývalé vládní zaměstnance, novináře či bojovníky za lidská a občanská práva a jejich rodiny.
Řada těch, kteří dostali už dříve příslib přesídlení, uprchla z Afghánistánu do Pákistánu. Kvůli průtahům na německé straně jim ale hrozilo vypovězení zpět do vlasti. Po květnovém pozastavení programu se do Německa dostali první Afghánci opět až v září.
Tento týden v úterý dorazilo do Berlína další letadlo se 160 Afghánci na palubě. Dalším zhruba 650 lidem ale minulý týden německá vláda přesídlení zamítla. Nabídla jim nicméně, že jim pomůže s návratem do vlasti, nebo s přesídlením do jiné země, která je bude ochotna přijmout.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Rusko hlásí sestřelení 389 ukrajinských dronů, útok zasáhl i okolí Moskvy
Ruská protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila 389 ukrajinských dronů. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo obrany, které ale informace o případných škodách neuvedlo. Ukrajinské údery mířily na Moskevskou a Leningradskou oblast a také na ruské regiony hraničící s Ukrajinou, která se od února 2022 brání ruské invazi.
Nukleární poklop, netopýří bomby i kočičí špion. Poznejte nejšílenější experimenty vědy a armády
Kočky napěchované elektronikou jako špioni. Netopýři s miniaturními bombami. Umělý prstenec kolem Země z milionů kovových jehliček. Nebo také slon, kterému vědci podali smrtící dávku LSD. Ne, to není sci-fi — to je skutečná historie okamžiků, kdy se věda spojila s armádou a hranice rozumu se nebezpečně rozostřily.
Dánské volby vyhráli sociální demokraté, zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903
Úterní parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové, kteří ale zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903. Po sečtení všech hlasů o tom ve středu informovala dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků ale nezískal ve 179členném jednokomorovém parlamentu většinu.
"Tvrdě pracuje na ochraně Maďarska." Trump před volbami podpořil Orbána
Americký prezident Donald Trump před nadcházejícími dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku podpořil tamního premiéra Viktora Orbána. Na své síti Truth Social vyzval obyvatele Maďarska, aby svůj hlas dali Orbánovi. Toho označil za silného a mocného lídra, bojovníka, vítěze a svého přítele a zároveň mu vyslovil svou plnou podporu ve volební kampani.
ŽIVĚ Američané začnou příští rok vyrábět letouny F-35 pro českou armádu
Americká společnost Lockheed Martin začne s výrobou letounů páté generace F-35 pro českou armádu v roce 2027. Letouny F-35 nahradí v české armádě pronajaté stíhačky JAS-39 Gripen. První F-35 mají být hotové v roce 2029.