Evropské tajné služby podle médií zabránily více než stovce útoků a sabotáží, které plánovaly ruské tajné služby. Vrcholní politici čím dál častěji hovoří o tom, jak se hrozbám bránit a o nutnosti protiakcí. Co v Evropě včetně Česka hrozí? A jak se můžeme ruskému terorismu bránit? O tom v novém dílu podcastu Evropa v souvislostech hovoří odborník na mezinárodní bezpečnost Hynek Melichar.
„Je to celý komplex hrozeb, vnitřních a vnějších. Ze strany vnějších hrozeb je to především hrozba ruská,“ říká v nejnovějším díle podcastu Evropa v souvislostech Melichar s tím, že Rusko začíná být čím dál větším rizikem i pro potenciálně konvenční střet.
Největší hrozbou je pro nás podle Melichara, který působí na katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci, nejednota. „Transatlantické vazby dostávají prohlášeními Donalda Trumpa pořádně na frak,“ konstatuje.
Rozdělená unie se totiž může hrozbám bránit hůře, navíc teď je podle něj budoucnost Severoatlantické aliance nejistá.
„Stejně tak článek 5 o kolektivní obraně není už tak jednoznačnou garancí jako v minulosti,“ varuje Melichar. Nebezpečí si podle něj uvědomují hlavně země, které se s hybridními útoky potýkají či jsou na ruských nebo ukrajinských hranicích a válka se jich tak přímo dotýká.
„Zároveň ale máme Maďarsko a Slovensko, kde vládnou neliberální populisté, kteří naopak tvrdí, že Rusko žádnou hrozbou není a že ta skutečná hrozba pochází z Bruselu, z liberálních a levicových ideologií,“ srovnává.
Jak by se podle něj měly země úspěšně bránit proti ruským stíhačkám a dronům, narušujícím jejich vzdušný prostor? Jaké vlastně máme jako Evropa možnosti? Budou evropské státy provokovat podobně jako Rusko či přímo sestřelovat ruské stroje a potápět lodě stínové flotily, jak radí odborníci?
O tom všem podle deníků Financial Times nebo Politico stále častěji mluví vrcholní představitelé západních států. A o tom také hovoříme s Hynkem Melicharem v celém díle podcastu Evropa v souvislostech, který si můžete pustit v článku nebo ve vašich oblíbených podcastových aplikacích.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
To není normální, nechápe Kinského ignorování Lička. Nastínil jeho osud v Tottenhamu
Když Antonín Kinský povýšil senzačně přes noc ze Slavie do anglické Premier League, připomínalo to pohádku. Teď se dvaadvacetiletý brankář propadl až po uši do fotbalového bahna a musí se z něj vyhrabat ven. V Tottenhamu už to nejspíš nebude.
„Tížilo mě, že pracuju s cizími traumatickými zážitky,“ říká autorka knihy Exoti
Spisovatelka Barbora Šťastná od roku 2019 pracuje jako editorka sbírky vzpomínek pamětníků Paměť národa. Právě příběhy lidí, které se jí takto dostaly do rukou, inspirovaly její nejnovější soubor povídek s názvem Exoti. Jejich hlavním tématem je jinakost v mnoha podobách, ať už jde o menšinovou víru, rasu, sexuální orientaci, zdravotní handicap či jen svérázný přístup k životu.
Možná to není jen migréna. Bolest hlavy po víně, kávě nebo čokoládě může být varovný signál
Bolest hlavy patří k potížím, které lidé řeší opakovaně. Často však bez jasné odpovědi. Jakmile se objeví po určitém jídle nebo nápoji, bývá rychle označena jako migréna. Ve skutečnosti ale může jít o reakci organismu na konkrétní látky v potravinách nebo o kombinaci faktorů, které spolu na první pohled nesouvisejí. Odborníci upozorňují, že klíč může být právě v tom, co během dne jíme a pijeme.
Novodobý Chuck Norris? Mladý model přežil mrtvici, smrtící kousnutí a málem se utopil
Má snad devět životů? Příběh šestadvacetiletého modela zní jako scénář hollywoodského filmu. Jenže je skutečný. Mladý muž, který díky práci procestoval kus světa, má za sebou zážitky, z nichž by se většina lidí vzpamatovávala celý život. Třeba smrtící kousnutí, vážnou autonehodu, téměř fatální tonutí a dokonce mrtvici, která přišla bez varování. Jak to, že má takové štěstí v neštěstí?