


Bulharsko se od ledna stalo 21. zemí eurozóny. Obchodníci či samotní turisté tak v zemi nově využívají společnou evropskou měnu. Přišlo kvůli tomu zdražení, jak se obávají kritici měny v Česku? Zdraží se letos dovolená v oblíbené destinaci? A čím to, že země na jihovýchodě Evropy má nejrychleji rostoucí ekonomiku v EU? O tom v rozhovoru pro Aktuálně mluvil bulharský ekonom Adrian Nikolov.

Nyní máme měsíční období, během kterého používáme obě měny. Pokud jdete do obchodu, můžete platit buď v levách, nebo v eurech, a pokud má obchodník dostatek euromincí na vrácení, vždy dostanete nazpět v eurech.
Takto vláda a centrální banka navrhly systém, aby mohly levu z ekonomiky odstranit. Bohužel se v tomto systému vyskytly potíže a v tomto ohledu to bylo trochu chaotické, protože nedodaly dostatek likvidity, zejména menším obchodníkům. Stačilo to možná na několik hodin, stěží na jeden den.
Levy ale postupně mizí, hlavně prostřednictvím bank a větších řetězců. V bankách se navíc objevily velmi dlouhé fronty, zejména v prvních několika dnech, protože lidé tam mohou směnit své peníze zdarma. Pokud ale v bance chcete vyměnit více než pět tisíc eur, musíte uvést zdroj těchto peněz.
Takže zejména v dnech po prvním lednu se tvořily dlouhé fronty před směnárnami, které samozřejmě účtují poplatek, ale nekladou otázky, zejména pokud máte nějaké neoprávněné zisky z podnikání, neplatíte řádně daně nebo pracujete v šedé ekonomice.
Zatím je to velmi těžké posoudit, protože nemáme žádné oficiální údaje o inflaci za leden. Podle některých mediálních zpráv jsme také zaznamenali pokusy některých obchodníků spekulativně zvýšit ceny, zejména zaokrouhlením směnného kurzu mezi úrovní a eurem.
Pokud vycházíme ze zkušeností Chorvatska nebo pobaltských států, existuje určitá „zaokrouhlovací inflace“, ale přičítat ji euru je velmi obtížné. Může se jednat o 0,2 procenta, možná 0,3 procenta v nárůstu celkové cenové hladiny.
V Bulharsku jsou tlaky, které tlačí ceny nahoru - podle dat za prosinec je meziroční inflace asi pět procent -, ale to je způsobeno hlavně velmi výrazným zvýšením cen práce. Máme výrazně vyšší minimální mzdu, rostoucí platy, velmi vysokou zaměstnanost, zvedly se ale také ceny elektřiny a vstupních surovin. Elektřina je v Bulharsku téměř třikrát dražší, než je průměr v EU.

Euro může jen za velmi malou část zdražení. Státní instituce, zejména Komise pro ochranu spotřebitele, dostaly velmi rozsáhlé pravomoci ke stíhání podniků, které mají takzvané nezdůvodněné zvýšení cen, a očekávám, že kvůli tomu dojde k významné vlně soudních sporů.
Tvrdí, že provedli tisíce kontrol, zejména u malých podniků. Firmy, které to skutečně udělaly kvůli euru, se pravděpodobně dostanou před soud.
Absence vlády by mohla proces kontroly zdražování do jisté míry zastavit, ale jak říkám, euro bude mít pravděpodobně velmi zanedbatelný vliv na celkovou úroveň cen.
Evropská centrální banka (ECB) má konkrétní inflační cíl. Jejím cílem je celková inflace ve výši přibližně 2 procenta v celé eurozóně a Bulharsko, které je nyní součástí eurozóny, bude také podléhat stejným opatřením.
To bulharská národní banka předtím stejně nemohla příliš efektivně dělat, kurz levy byl totiž už dlouho navázaný na euro, a tak by se peníze doslova vracely do eura.
Částečně ano. Ale zároveň to bulharskému zástupci zajišťuje místo v radě ECB. Předtím měla všechna rozhodnutí přijatá ve Frankfurtu přímý dopad na bulharskou měnu, ale zároveň jsme v tomto procesu neměli žádné slovo. Teď budeme mít zástupce, tím v jistém smyslu vlastně získáváme suverenitu, i když to je v přímém rozporu s tím, co říkají odpůrci eura.
Také je třeba mít na paměti, že bulharská ekonomika je zejména exportní ekonomika, je extrémně zaměřena na Západ. Většinu našeho obchodu realizujeme s Německem, Francií a Itálií. To jsou tři největší obchodní partneři. V podstatě všechny bulharské podniky, které dříve spolupracovaly s těmito zeměmi, musely vést dva účty, což je nákladné.
Není na to úplně jednoduchá odpověď, ale dá se říct, že ano. A ano, jsme nejchudším členem EU v HDP na obyvatele v paritě kupní síly, v současné době se nacházíme přesně na 66 procentech průměru EU. Česko se pro srovnání pohybuje kolem 95 procent, ale nikdy se mu nepodařilo tento průměr překonat. Jste velmi blízko průměru EU, ale nikdy se vám ho nepodařilo dosáhnout.
Bulharsko je zároveň nejrychleji rostoucí evropskou zemí. V období mezi lety 2000 až 2025 jsme rostli rychleji než Polsko i Litva, přestože o těch se hovoří jako o absolutních šampionech bývalého sovětského bloku.
V případě Bulharska ale také musíte mít na paměti, že výchozí základna byla velmi nízká. Byli jsme ekonomicky výrazně méně rozvinutí než Polsko, pobaltské státy, natož Česko nebo Slovensko. A to znamená, že i přes rychlejší růst v tomto dlouhém období máme stále co dohánět.
Samozřejmě existují velmi důležité omezující faktory. Musím zmínit demografii, protože od roku 1990 jsme ztratili velkou část populace. Více než dva miliony lidí během této doby buď opustily zemi, nebo zemřely. Máme stárnoucí populaci, horší infrastrukturu, nízkou produktivitu, jsme od hlavních „motorů“ EU fyzicky více vzdálení a konečně máme významné problémy v soudnictví, což výrazně snižuje zájem o investice v zemi.
Ceny hotelů a restaurací od roku 2022 rostou výrazně nad rámec obecného inflačního trendu, proto lze předpokládat, že léto 2026 bude dražší než léto 2025. Řekl bych, že minimálně o 3 až 5 procent.
Podobně jako obecný trend to ale začalo dlouho před zavedením eura a je to především důsledkem velmi napjaté situace na trhu práce - mzdy v cestovním ruchu vzrostly za pět let o 110 procent kvůli nízké nabídce pracovní síly - a silnému růstu příjmů místních domácností.



Videa svědků sobotního incidentu, kdy 37letého Alexe Prettiho v Minneapolisu zastřelili federální imigrační agenti, patrně neodpovídají tomu, jak sled událostí popsali zástupci administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Napsal to v neděli zpravodajský server NBC News.



Dvakrát vyhrál olympiádu na vlastnoručně vyrobené kanoi, přesto bral sport hlavně jako zábavu. Josef Holeček patřil k velikánům české kanoistiky.



Měla to být rutinní cesta, která dokáže, že do vesmíru může létat každý – i učitelka ze sousedství. Místo toho se 28. ledna 1986 stal dnem, kdy se miliony lidí u televizních obrazovek v nevěřícně dívaly na ohnivou kouli. Od tragédie raketoplánu Challenger, která na roky zmrazila americké ambice, uplynulo už čtyřicet let.



Ledovka se z východní části Česka přesouvá na západ. Meteorologové pro nedělní odpoledne, večer a noc vydali výstrahu pro část Středočeského kraje, část jižních Čech a Ústeckého kraje a pro Plzeňský kraj. V západní části Plzeňského kraje a v Karlovarském kraji bude navíc od večera silně sněžit. Do rána napadne až dvanáct centimetrů sněhu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).



Český tenista Jakub Menšík kvůli zranění odstoupil z Australian Open před osmifinále, ve kterém měl v pondělí čelit desetinásobnému šampionovi úvodního grandslamu sezony Novaku Djokovičovi ze Srbska. Dvacetiletý rodák z Prostějova na sociální síti instagram uvedl, že ho v posledních zápasech trápily zhoršující se potíže s břišním svalem.