Francie zavede příští rok dobrovolnou placenou vojenskou službu pro mladé. Do zbraně se tak od příštího léta mohou hlásit lidé ve věku 18-19 let. Oznámení přichází týden poté, co šéf francouzské armády Fabien Mandon prohlásil, že se Francouzi musí do budoucna připravit obětovat své děti. Reakce francouzských politiků na sebe nenechala dlouho čekat.
"Nová národní služba vznikne postupně, a to od nadcházejícího léta," řekl ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron. Dobrovolná služba bude placená. Paříž tím chce nalákat více mladých do armády.
Mladí dobrovolníci budou podle prezidenta sloužit výhradně na území Francie včetně zámořských teritorií, zahraničních vojenských misí se tak účastnit nebudou.
Povinnou vojenskou službu, kterou Francie měla do roku 1996, zatím obnovit neplánuje. I tak má Paříž hned za Polskem druhou největší armádou v Evropské unii. Aktivních vojáků má asi 200 tisíc a dalších 40 tisíc v záloze. Do roku 2030 chce Paříž zvýšit počet rezervistů na 100 tisíc.
Lákání mladých do armády přichází týden poté, co předseda francouzského generálního sboru Fabien Mandon varoval před hrozbou budoucí války v Evropě.
Francouzský generál jako válečný štváč?
"Nepochopíte, co je to válka, dokud se vám nedostane pod kůži. Mobilizace možná rozděluje naši společnost, ale počkejte, až francouzské matky budou muset poslat své syny bránit zemi NATO sousedící s Ruskem," řekl před rokem Dmytro Kuleba, bývalý ukrajinský ministr zahraničí, pro deník Financial Times.
Rok poté se zdá, že Francie stále na válku připravená není. Velkou kontroverzi totiž vyvolal nedávný výrok šéfa francouzské armády, generála Fabiena Mandona.
Ten v projevu k francouzským starostům prohlásil: "Máme know-how a máme ekonomickou i demografickou převahu, abychom porazili režim v Kremlu. Co nám ale chybí, a tady musíte sehrát hlavní roli vy, je odhodlání. Odvaha přijmout, že budeme muset trpět, pokud chceme chránit naše hodnoty."
"Pokud naše země váhá, protože není připravena přijít o své děti nebo utrpět ekonomické ztráty, protože prioritou musí být vojenská výroba, pak jsme skutečně v ohrožení," burcoval Mandon.
Slova generála okamžitě strhla vlnu kritiky od francouzských politiků. Pohoršení vyvolala hlavně slova z levého politického spektra.
"Ne! 51 000 památníků válečným obětem v našich městech a vesnicích - nestačí to snad?" prohlásil předseda Komunistické strany Fabien Roussel.
"Není jeho úkolem vyzývat starosty nebo kohokoli jiného, aby zahájili vojenské přípravy, na kterých se nikdo nedohodl," řekl podle BBC Jean-Luc Mélenchon, předseda krajně levicové strany Nepodrobená Francie.
Šéfa armády se nakonec musel zastat prezident Emannuel Macron, který ve francouzské televizi ujišťoval, že generál Mandon určitě myslel vojáky, nikoliv děti. Dodal však, že Francie nesmí ukázat slabost.
Před válkou varuje také Německo
Francie není zdaleka jediná země, která varuje před hrozbou války. Německý ministr obrany Boris Pistorius před týdnem varoval, že Evropa možná prožila "poslední klidné léto". Komentoval tak útoky na polskou železnici.
Ve vojenské službě jde Berlín ještě dál než Francie. Spolková vláda tam nedávno schválila upravenou verzi povinné vojny. Ta bude fungovat primárně i nadále na principu dobrovolníků. Pokud jich ale v ročníku bude příliš málo, budou němečtí poslanci rozhodovat o takzvané povinné vojenské službě z potřeby.
"Jiné evropské země, především na severu, ukazují, že princip dobrovolnosti spojený s přitažlivostí služby funguje - a já očekávám, že to tak bude i u nás," řekl k zavedení vojenské služby německý ministr obrany.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚV Charkově řeší následky ruských nočních útoků. Dron mezitím zasáhl bytový dům
Sedm lidí v úterý odpoledne v Charkově utrpělo středně těžká zranění, když ruský dron trefil bytový dům na sídlišti. Oznámily to úřady ve druhém největším ukrajinském městě, které se v silných mrazech snaží vypořádat s následky nočních ruských úderů na energetické objekty. Bez dodávek tepla po nich zůstalo 853 obytných domů. Bez tepla bylo asi 105 tisíc lidí, uvedl starosta Ihor Terechov.
ŽIVĚ"Znárodněme volby!" vyzval Trump republikány, aby převzali kontrolu nad hlasovacími postupy
Americký prezident Donald Trump apeloval na republikány, aby znárodnili volby. Také by podle něj měli ovládnout kontrolu nad hlasovacími postupy ve Spojených státech. Šéf Bílého domu tvrdí, že ve volbách hlasují lidé, kteří nemají americké občanství, a ovlivňují jejich výsledky. Trump neupřesnil, jakým způsobem by podle něj měla jeho strana volby znárodnit, píší média.
"Nemáme právo prohrát." Rusy udusil obří tlak i Putinova touha vyrovnat se Americe
Turnaj hokejistů na olympiádě v Soči byl dosud posledním setkáním hvězd NHL pod pěti kruhy a deník Aktuálně.cz ho přesně týden před startem milánského klání připomíná v posledním dílu svého seriálu. Největší pozornost byla před 12 lety upřena na domácí Rusy, kteří měli napravit předchozí krach, ale zároveň čelili politickým tlakům.
ŽIVĚ"Extrémní případ buranství." Hřib se při jednání o nedůvěře vládě opřel do Macinky
Zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla jsou extrémním případem buranství v politice, řekl v úterý ve sněmovně Zdeněk Hřib (Piráti). Předseda Pirátů vystoupil jako první z opozičních řečníků zhruba po osmi hodinách od zahájení jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Do té doby z opozice hovořil jen v úvodu předseda ODS Martin Kupka za navrhovatele schůze.
Tvář rebela i přiznání krizí. Robbie Williams si na albu Britpop dělá, co chce
Na novou řadovou desku nechal Robbie Williams své fanoušky čekat téměř deset let. Tvůrčí pauzu britského idolu vyplnila v roce 2019 pouze vánoční kolekce. Na očekávané novince Britpop se hudebně vrací do 90. let, v nichž se psala historie tohoto subžánru. Jde o velmi solidní dílo, na kterém si zpěvák tak trochu dělá, co chce. Vadit proto nemusí ani absence jednoznačného hitu.