


Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko schvaluje 17 procent Američanů. Dnes to s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos uvedla agentura Reuters. Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k nabytí ostrova a více než polovina respondentů věří, že Trumpovy kroky mohou ohrozit NATO.

Trump dlouhodobě opakuje, že Grónsko je klíčové pro bezpečnost Spojených států. Washington ho podle něj musí vlastnit, aby zabránil možnému ruskému nebo čínskému ovládnutí tohoto strategického území bohatého na nerosty. Bílý dům uvedl, že zvažuje několik plánů pro získání kontroly nad dánským autonomním územím. Zmínil například možnost odkoupení ostrova, nevyloučil ale také možnost použití vojenské síly.
Přibližně 47 procent respondentů odmítlo snahy amerického prezidenta získat Grónsko. Dalších 35 procent uvedlo, že si nejsou jistí svou odpovědí. Každý pátý dotazovaný podle Reuters o Trumpových plánech na začlenění Grónska neslyšel.
Čtyři procenta Američanů považují za dobrý nápad použít americké vojenské síly k přičlenění ostrova ke Spojeným státům. Tento názor zastával každý desátý dotazovaný republikán a téměř žádný demokrat. Naopak přibližně 71 procent Američanů považuje nasazení armády za špatný nápad.
Dánsko varovalo, že použití vojenské síly by znamenalo konec Severoatlantické aliance. Spolu se Spojenými státy patří ke 12 zemím, které NATO v roce 1949 založily. Asi 66 procent respondentů věří, že americké snahy získat Grónsko by mohly ohrozit alianci a poškodit americké vztahy s evropskými spojenci. K tomuto názoru se přihlásilo 91 procent demokratů a 40 procent republikánů.
Americký prezident o získání arktického ostrova hovoří dlouhodobě, za důležitý pro bezpečnost ho označil již loni v lednu. Už před rokem se podle průzkumu, o kterém informoval dánský deník Berlingske, stavělo proti připojení Grónska ke Spojeným státům 85 procent jeho obyvatel. Opačný názor vyjádřilo šest procent Gróňanů.
Dvoudenní průzkum, kterého se účastnilo 1217 respondentů, předcházel dnešnímu setkání dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena a grónské ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtové s jejich americkým protějškem Marcem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem v Bílém domě. O schůzku požádaly Dánsko a Grónsko poté, co americká administrativa znovu veřejně vyjádřila své ambice získat toto území.



Tak jako téměř vždycky během posledních několika měsíců se i na středečním jednání Rady České televize (ČT) řešila účast předsedy SPD Tomia Okamury v Otázkách Václava Moravce. Okamura do nich nebyl pozván víc než deset let. A generální ředitel televize Hynek Chudárek radním slíbil, že náprava bude zjednána do konce února.



Uchazeči o místo generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky mají podat přihlášky do výběrového řízení do soboty 24. ledna.



Dokonalý make-up, věčný úsměv a snídaně v exotických destinacích. Práce letušky u prestižních Emirates vypadá zvenčí jako nekonečná dovolená, realita je však mnohem drsnější. Šestatřicetiletá Marika Mikušová strávila v oblacích pět let a nyní bez obalu popisuje svět, kde glamour končí s nástupem prvního pasažéra. Od řešení sexu na palubě až po syndrom vyhoření v „plechovce se stovkami lidí“.



Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) prohledal domov reportérky deníku The Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů.



Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš (ANO) mají nadpoloviční důvěru veřejnosti. Téměř dvě pětiny lidí důvěřují předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) a šéfovi Sněmovny Tomio Okamurovi (SPD).