


Méně než rok před prezidentskými volbami čelí francouzský prezident Emmanuel Macron kritice od opozice a neziskových organizací, že na vysoké pozice ve státní správě dosazuje sobě blízké lidi, píše server Euractiv. Nedávné či chystané změny posilují tvrzení kritiků, že se Macron snaží udržet si vliv i po svém odchodu z Elysejského paláce, uvedl server.

Kritika postupu současného prezidenta přichází z různých částí politického spektra. Národní sdružení v něm vidí Macronovu snahu zmařit případné budoucí vítězství této krajně pravicové strany. Podle levicových stran prezident oslabuje kontrolní orgány, jejichž úkolem je dohlížet na výkonnou moc nebo ji omezovat. Konzervativci uvádějí, že prezident z nezávislých orgánů dělá prodloužené ruce své strany.
Macronovi spojenci naopak tuto kritiku označují za přehnanou a zcela předvídatelnou. „Je normální, že po dvou funkčních obdobích jsou jmenováni lidé, kteří se těmito otázkami zabývali,“ uvedla podle serveru jedna z prezidentovi blízkých osob. Klíčovými kritérii výběru jsou podle tohoto zdroje odborné znalosti a kompetence, nikoliv politická loajalita.
Zatím nejkontroverznějším Macronovým krokem bylo podle Euractivu únorové jmenování exministryně financí Amélie de Montchalinové do čela Účetního dvora. Tato instituce zodpovídá za kontrolu veřejných výdajů. Kritici poukazují na to, že od dob prezidentství Nicolase Sarkozyho existuje nepsaná tradice jmenovat do této pozice osobnosti z řad opozice, aby se rozptýlily pochybnosti o nezávislosti orgánu.
De Montchalinová po nástupu do funkce uvedla, že se nebude podílet na auditu veřejných financí za rok 2025, aby se vyhnula možnému střetu zájmů. Proti jejímu jmenování se vyslovili opoziční zákonodárci a následovaly právní spory, v nichž aktivisté proti korupci z neziskové organizace Anticor a další podali žaloby napadající toto rozhodnutí.
„Kdyby se to stalo v Orbánově Maďarsku, každému demokratovi by z toho vstaly vlasy hrůzou,“ uvedl profesor práva Paul Cassia, který se na jedné z žalob podílel.
Podobnou kritiku vyvolalo také loňské jmenování Richarda Ferranda, jednoho z Macronových nejbližších politických spojenců, do čela Ústavní rady, tedy orgánu, který rozhoduje o tom, zda jsou zákony v souladu s ústavou.
Nyní se o Macronových spojencích hovoří jako o možných kandidátech na další významné pozice ve státní správě. Možným uchazečem o post ombudsmana je bývalý ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti, do čela Francouzské národní banky by se mohl dostat šéf prezidentského úřadu Emmanuel Moulin.
Podle Euractivu ukazují změny ve vysokých pozicích, že boj o moc po roce 2027 začal v zákulisí, mimo pozornost veřejnosti a volební kampaně. Server píše, že tyto změny ukazují, jak velkou moc ve Francii představují nevolené funkce. Osoby jmenované do vysokých pozic ovlivňují soudní rozhodnutí, dohled nad rozpočtem i správní postupy po celé léta či dokonce desetiletí.



Obhájce trofeje Paris St. Germain v úvodním semifinále fotbalové Ligy mistrů přestřílel doma Bayern Mnichov 5:4. Bitva dvou gigantů nabídla zápas s nejvíce góly v této fázi soutěže. Za vítězný tým, který vedl už 5:2, se dvakrát trefili Chviča Kvaracchelija a Ousmane Dembélé.



V roce 2019 zachraňovaly Pardubice hokejovou extraligu v baráži, o rok později mířily možná k přímému sestupu. V té době vstoupil do klubu miliardář Petr Dědek, aby tradiční značku zachránil. Povedlo se, a hned poté zahájil Dědek strmý výstup nahoru. Jenže si prožil několik hořkých zklamání. Titul slaví po šesti letech.



Spojené státy nemohou nadále diktovat svou politiku ostatním zemím, prohlásil mluvčí íránského ministerstva obrany Rezá Talajíník, kterého podle agentury AFP citovala státní televize. "Spojené státy již nejsou v pozici, aby diktovaly svou politiku nezávislým národům," prohlásil Talajíník a dodal, že Washington musí upustit od svých "nelegálních a iracionálních požadavků".



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý na síti X kritizoval Izrael za přijímání ruských lodí s obilím z okupovaných částí Ukrajiny. Zdůraznil, že nákup kradeného zboží je v každé normální zemi zločinem a že izraelské úřady nemohou nevědět, jaké lodě a s jakým nákladem do izraelských přístavů připlouvají. Izraelský ministr zahraničí obvinění ukrajinského prezidenta Zelenského odmítá.



Pardubičtí fanoušci milují jeho energii na ledě a příkladnou bojovnost. Zároveň vnímají silný životní příběh útočníka, kterému kvůli kokainu na večírku skoro skončila hokejová kariéra. Jan Mandát se z vlastního dna odrazil, a zřejmě i proto si s extraligovým pohárem nad hlavou užil možná nejhlasitější ovace.