


Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 22 lidem, uvedla v úterním prohlášení prezidentská kancelář. Jména propuštěných nezmínila. Většina z nich byla odsouzena za extremismus, což je trestný čin často používaný k postihování představitelů běloruské opozice.

Prezidentská kancelář uvedla, že milost byla udělena 20 lidem odsouzeným za „trestné činy extremistického charakteru“. Celkově je mezi omilostněnými 15 žen a sedm mužů. Všichni se podle ní obrátili na hlavu státu se žádostí o milost, přiznali vinu a vyjádřili lítost nad svým jednáním.
Není jasné, za co byli odsouzeni zbývající dva propuštění. Podle opozičního serveru Naša Niva to mohou být jak běžní pachatelé trestné činnosti, tak političtí vězni formálně odsouzení podle jiných paragrafů. Není také jasné, zda budou propuštění jako v předchozích případech deportováni z Běloruska.
Krok následuje po rozsáhlé amnestii z první poloviny prosince, při níž se na svobodu dostalo 123 vězňů včetně nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého a opoziční političky Maryje Kalesnikavové. Lukašenko se k udělení milostí rozhodl poté, co Spojené státy oznámily zrušení některých sankcí vůči Bělorusku.
Exilová běloruská opozice viní Lukašenkův režim z toho, že ačkoliv některé politické vězně propouští, zatýká současně další lidi. Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v letošním roce běloruský režim poslal na základě „politických trestných činů“ do vězení 1254 osob. V době před dnes oznámenou amnestií jich bylo za mřížemi 1131.



Prezident Spojených států Donald Trump v pátek vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír. „Rusko se chce dohodnout a Zelenskyj se bude muset pohnout, jinak promešká skvělou příležitost. Musí se pohnout,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě.



Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, do popředí se dostává velmocenská politika. Na úvod Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropa podle něj musí tuto realitu uznat, nemusí ji ale jen přijímat a může nový světový řád spoluutvářet.



Tentokrát do sebe zaklaplo všechno. I když na startu zbývali ještě dva soupeři, Metoděj Jílek tušil, že jeho parádní čas těžko překonají. Ruce mu v cíli desetikilometrové štreky vystřelily nahoru. Zakrátko vypukla euforie naplno. Ke stříbru z poloviční trati přidal 19letý český rychlobruslař v Miláně olympijské zlato.



Evropa zvažuje, zda by měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině zasednout k jednacímu stolu s Moskvou — a kdo by ji u něj případně zastupoval. Jako nejpravděpodobnější evropský emisar se podle italského deníku La Repubblica skloňuje bývalý finský prezident Sauli Niinistö, zkušený politik s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnosti a osobních jednání s Vladimirem Putinem.



Karolína Muchová postoupila v Dauhá posedmé v kariéře do finále turnaje WTA Tour. Čtrnáctá nasazená česká tenistka zdolala v semifinále Marii Sakkariovou z Řecka 3:6, 6:4, 6:1 a o svůj druhý titul se utká s Victorií Mbokovou. Devatenáctiletá Kanaďanka vyřadila Jelenu Ostapenkovou z Lotyšska po setech 6:3, 6:2.