Reklama
Reklama

Konec sociálního státu v Německu. Vláda zpřísňuje dávky i tresty pro nezaměstnané

ČTK

Německá vláda ve středu schválila zrušení takzvaného občanského příjmu, který v roce 2023 nahradil dřívější systém podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky. Nahradit jej má nový systém dávek, zároveň se výrazně zpřísní pravidla pro jejich získání a postihy za jejich zneužívání. Návrh musí ještě schválit obě komory parlamentu, vláda v nich má ale dostatečnou podporu.

Sjezd CDU Friedrich Merz
Friedrich MerzFoto: Reuters
Reklama

Takzvaný občanský příjem (Bürgergeld) zavedla v roce 2023 minulá vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Nahradila jím tehdy platný systém podpory v nezaměstnanosti známý jako Hartz IV a další dávky. Nový systém se má jmenovat Základní zajištění (Grundsicherung) a má být mimo jiné odolnější vůči zneužívání. V některých bodech se vrací ke starému systému Hartz IV. Strany německé vlády se o reformě systému dávek přely několik týdnů. Na kompromisu dohodly na počátku října.

Postihy do budoucna čekají především ty nezaměstnané, kteří porušují pravidla úřadů práce, nechodí na sjednané schůzky a brání se přijmout nabízená pracovní místa. Kdo bude příjemcem Základního zajištění a nedostaví se na úřad práce na schůzku, dostane okamžitě pozvánku na druhou. V případě druhé vynechané schůzky ztratí 30 procent podpory v nezaměstnanosti. Pokud nedorazí ani napotřetí, přijde o podporu úplně. Pokud nepřijde ani v následujícím měsíci, přijde i o veškerou podporu včetně příspěvku na bydlení.

Přísněji mají nově úřady zohledňovat také majetek a úspory žadatelů o dávky. Přednostně by měli nezaměstnaní nejdříve žít z vlastních ušetřených prostředků, než požádají o podporu stát.

"Platí princip: podporovat a požadovat. Aby se pracovat vyplácelo a abychom ty, kteří potřebují sociální stát, nenechali na holičkách," napsal na síti X kancléř Friedrich Merz po schválení předlohy. "Chceme, aby se lidé opět postavili na vlastní nohy, když mohou pracovat," uvedla spolupředsedkyně SPD a ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basová. Zdůraznila, že bude existovat systém výjimek pro závažné případy, například pro nemocné.

Reklama
Reklama

Část sociálních demokratů ale tvrdí, že je návrh příliš přísný a povede například k tomu, že se mnohem více lidí ocitne na ulici. Chtějí se proto pokusit zákon ještě zastavit pomocí vnitrostranického referenda.

Německo má přes 83 milionů obyvatel. V listopadu nezaměstnanost činila 6,1 procenta, bez práce tedy bylo zhruba 2,885 milionu lidí. Občanský příjem nicméně pobírá v současnosti zhruba 5,5 milionu lidí. Sociální dávku dostává i řada zaměstnaných lidí, jejichž výdělek je pod hranicí životního minima. Měsíční sazba dávky nyní činí 563 eur (13 700 Kč), na děti dostávají příjemci dávky 357 až 471 eur měsíčně (8700 až 11 500 Kč).

Občanský příjem dosud pobírali také ukrajinští uprchlíci. V listopadu ale vláda schválila návrh zákona, podle kterého budou mít ti, kteří do Německa přišli od dubna letošního roku, nárok na stejnou podporu jako jiní uprchlíci, tedy na základě azylového zákona.

Ukrajinští uprchlíci, kteří do Německa přišli od ruské invaze z února 2022 do letošního dubna, zůstanou nadále ve stejném systému podpory jako Němci. Zatímco podle azylového zákona má uprchlík měsíčně nárok na 441 eur (10 700 Kč), občané Ukrajiny měli dosud nárok na občanský příjem ve výši 563 eur (13 600 Kč).

Reklama
Reklama
Reklama