Kolumbie zažívá nejhorší násilnosti za posledních deset let

V Kolumbii se letos od ledna do dubna stalo nejvíce ozbrojených útoků s více než třemi oběťmi v tomto období od roku 2016, kdy byla uzavřena mírová dohoda s největší povstaleckou skupinou v zemi, nyní už neexistující gerilou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Napsal to deník El País s odvoláním na statistiku nevládní organizace Indepaz.

Sobotní bombový útok na Panamerické dálnici v departementu Cauca na jihozápadě země, při kterém zemřelo 20 civilistů, byl jedním z nejhorších za několik let.

Podle kolumbijské nevládní organizace Indepaz, která se snaží o národní mírový dialog, zemřelo letos při 48 útocích s více než třemi oběťmi v Kolumbii nejméně 229 lidí, většinou civilistů, zatímco loni to bylo za stejné období 20 útoků s 61 oběťmi.

Nárůst podle některých expertů opět souvisí s prezidentskými volbami, které se konají na konci května. I před těmi minulými v roce 2022 vzrostly násilnosti povstaleckých skupin, ale od ledna do dubna se tehdy útoků s víc než třemi oběťmi odehrálo 38 a zemřelo při nich 122 lidí.

Kolumbijské ozbrojené skupiny bojují mezi sebou a proti státu, ale často při tom umírají i civilisté. Ozbrojené skupiny považují násilí páchané na civilním obyvatelstvu za způsob útoků na stát, uvedl Leonardo González, šéf organizace Indepaz. "Je to stejná logika, jakou měl Pablo Escobar, bez morálních a humanistických zábran," řekl González s odkazem na nejznámějšího drogového bosse Kolumbie, jehož policie zabila v roce 1993.

Násilnosti se obvykle odehrávají v těch částech Kolumbie, kde jsou rozsáhlé oblasti polí s kokou či kde se nelegálně těží zlato. Ozbrojené skupiny soupeří o ovládnutí těchto lukrativních území. Takovým je i departement Cauca, kde v sobotu zaútočila jedna z odštěpeneckých skupin někdejší gerily FARC.

Z regionu Cauca pochází i jedna prezidentských kandidátek, Paloma Valenciaová, z pravicové strany Demokratický střed exprezidenta Álvara Uribeho, či senátorka Aida Marina Quilcuéová, která kandiduje na viceprezidentku levicového uchazeče o nejvyšší úřad Ivána Cepedy.

Valenciaová už slíbila tvrdý postup vůči všem ozbrojeným skupinám, pokud letošní volby vyhraje. Očekává se, že na její vládu bude mít zákulisní vliv exprezident Uribe, který v minulosti kritizoval mírovou dohodu uzavřenou v roce 2016 prezidentem Juanem Manuelem Santosem s levicovou gerilou FARC. Na těchto mírových jednáních, po nichž se velká část členů FARC v roce 2017 vzdala zbraní, se podílel i nynější prezidentský kandidát Cepeda.

Cepeda kandiduje za levicovou stranu Historický pakt, v jejímž čele stojí současný prezident Gustavo Petro. Ten se v srpnu 2022 stal prvním levicovým prezidentem Kolumbie a nyní už kandidovat nemůže. Petro, který býval v mládí rovněž členem jedné z geril, skupiny M-19, zpočátku své vlády prosazoval ambiciózní mírovou politiku takzvaného úplného míru a snažil se jednat s hlavními ozbrojenými skupinami.

Mezi nimi byl i největší místní gang Clan del Golfo (Klan ze Zálivu), vydělávající na obchodu s drogami, vydírání, nelegální těžbě či pašování migrantů, který se v roce 2024 ve snaze distancovat se od své minulosti kvůli mírovým jednáním přejmenoval na Gaitánovo vojsko Kolumbie (EGC).

Petrova strategie jednat s téměř všemi, aby zastavil v zemi násilí, ale nebyla úspěšná, a tak vláda posléze zintenzivnila vojenské operace proti ozbrojeným skupinám. Ty ale mezitím podle serveru BBC Mundo zrekrutovaly asi pět tisíc nových členů a odhaduje se, že nyní jich mají celkem asi 27 tisíc. Největší skupinou je EGC s asi devíti tisíci členy, druhá největší je gerila Vojsko národního osvobození (ELN) se zhruba sedmi tisíci členů.