


Evropa zvažuje, zda by měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině zasednout k jednacímu stolu s Moskvou — a kdo by ji u něj případně zastupoval. Jako nejpravděpodobnější evropský emisar se podle italského deníku La Repubblica skloňuje bývalý finský prezident Sauli Niinistö, zkušený politik s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnosti a osobních jednání s Vladimirem Putinem.

V Evropě znovu sílí debata o tom, zda by se EU měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině znovu pokusit navázat přímý kontakt s Kremlem. Ačkoliv je tato myšlenka předmětem diskusí už delší dobu, v posledních týdnech výrazně nabrala na váze poté, co ji krátce po sobě veřejně podpořili francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Oba politici argumentují tím, že Evropská unie jako největší podporovatel Ukrajiny nemůže stát stranou. Podle nich musí mít vlastní, trvalé místo u vyjednávacího stolu, aby mohla aktivně spoluvytvářet budoucí bezpečnostní uspořádání Evropy a nebyla odkázána výhradně na Spojené státy, které jsou dnes hlavním prostředníkem komunikace s Moskvou.
Server Euronews uvádí, že od té doby debata v rámci EU ještě zesílila a stále častěji zaznívají výzvy ke jmenování zvláštního vyslance, který by zastupoval všech 27 členských států jednotným hlasem. Podporu této myšlence už vyjádřily mimo jiné Česko, Rakousko nebo Lucembursko.
Diskuse se tak přirozeně posouvá k otázce, kdo by případným emisarem mohl být. Podle italského deníku La Repubblica se o možných kandidátech jednalo minulý týden v Paříži během schůzky Emmanuela Macrona s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou.
Podle listu má mezi diskutovanými jmény v současnosti nejlepší pozici bývalý finský prezident Sauli Niinistö. Mezi dalšími zmiňovanými kandidáty se objevují také bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nebo někdejší italský premiér Mario Draghi. Právě Niinistö se však podle deníku jeví jako nejvážnější a nejvhodnější volba.
Sedmasedmdesátiletý zkušený politik stál v čele Finska v letech 2012 až 2024 a významně se podílel na utváření finské bezpečnostní politiky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
Niinistö se navíc dlouhodobě orientuje v otázkách obrany a bezpečnosti a jako představitel země s historickou zkušeností soužití s Ruskem je vnímán jako politik schopný pragmatického přístupu k Moskvě. Opakovaně také zdůrazňuje, že Evropa by měla s Ruskem udržovat přímý dialog.
Má rovněž základní znalost ruského jazyka a s Vladimirem Putinem byl během svého mandátu v pravidelném kontaktu. Několikrát se s ním také osobně setkal. Při jedné z oficiálních návštěv v roce 2012 si oba prezidenti dokonce proti sobě zahráli v exhibičním hokejovém zápase v Petrohradu.
Loni na podzim vydal Niinistö své paměti Všechny cesty k bezpečnosti, v nichž se k setkáním s Putinem opakovaně vrací a nabízí pohled do jeho způsobu uvažování. Popisuje například, jak Putin při rozhovorech občas „žertoval“ o finské nezávislosti a sebeurčení nebo jej obdarovával zvláštními dary, kvůli kterým se finský prezident cítil nejistě.
Po ruské invazi na Ukrajinu se však vztahy mezi oběma lídry prudce zhoršily. Když Niinistö Putinovi telefonicky oznámil rozhodnutí Finska vstoupit do NATO, ruský prezident podle jeho slov reagoval překvapivě klidně. „Jednoduše řekl: Děláte chybu,“ vzpomíná Niinistö. Zároveň však podle něj neopomněl znovu otevřít otázku finského sebeurčení, když poznamenal, že „Američané jistě převezmou vojenskou kontrolu“ nad částí finského území.
Zda k obnovení dialogu mezi Evropou a Ruskem skutečně dojde, zůstává nadále předmětem ostrého sporu. Zatímco část členských zemí považuje tento krok za nevyhnutelný, jiné země – včetně Německa, Estonska či Litvy – s ním nesouhlasí.
Odpůrci dialogu poukazují na Putinovy maximalistické požadavky i na pokračující ruské útoky na energetickou infrastrukturu a civilní cíle jako důkaz, že Moskva není ochotna učinit skutečné ústupky směřující k míru.
Další zmatek do debaty vnáší také skutečnost, že ani státy podporující obnovení kontaktu se neshodují na tom, jak by takový dialog měl konkrétně vypadat. Zatím také není jasné, kdy se tímto citlivým tématem budou společně zabývat všichni lídři sedmadvacítky. Nejbližší řádný summit EU je plánován na 19. března.



Americký prezident Donald Trump v pátek označil za skvělé americké vztahy s ostatními zeměmi Severoatlantické aliance a představitele členských států nazval svými přáteli. Napsala to agentura DPA. Ještě koncem ledna Trump zpochybňoval ochotu zemí NATO pomoci Spojeným státům v případě napadení. Kritizoval i působení aliančních vojáků v Afghánistánu s tím, že spojenci se drželi mimo bojovou frontu.



Prezident Spojených států Donald Trump v pátek vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír. „Rusko se chce dohodnout a Zelenskyj se bude muset pohnout, jinak promešká skvělou příležitost. Musí se pohnout,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě.



Sledujte události a zajímavosti ze sedmého dne olympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo.



Jak řešit vysoké ceny elektřiny a jak lépe konkurovat Spojeným státům a Číně? To řešili evropští lídři ve čtvrtek na neformálním summitu v Belgii. Konkrétní kroky ale zatím nepředstavili. Český premiér Andrej Babiš po jednání uvedl, že se snažil prosadit změnu systému emisních povolenek. Podle něj totiž v současnosti platí Češi za elektřinu mnohem více než jiné evropské státy.



Prezident Spojených států Donald Trump chce navštívit Venezuelu. V pátek to v Bílém domě řekl novinářům. Termín cesty ale neupřesnil, napsala agentura Reuters. Trump rovněž ocenil spolupráci s dočasnou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, která ve funkci nahradila autoritářskou hlavu státu Nicoláse Madura. Toho na počátku ledna uneslo americké komando.