


Žádný z guvernérů japonských prefektur neuvedl, že by byl ochoten přijmout zeminu z dekontaminačních prací u katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukušima - přinejmenším bez dalších informací o bezpečnost a bez podpory od ústřední vlády. Uvedla to japonská tisková agentura Kjódó jako poznatek z vlastního šetření.

Hledání konečných úložišť pro 14 milionů metrů krychlových odstraněné zeminy a dalšího odpadu z Fukušimy po jaderné katastrofě v březnu 2011 je klíčovou součástí vládního úsilí o rekonstrukci prefektury Fukušima na východě Japonska.
Vláda plánuje začít s výběrem možných míst pro úložiště zeminy kolem roku 2030. Půdní odpad, který se v současné době nachází v meziskladu poblíž poškozené jaderné elektrárny Fukušima, musí být ze zákona do března 2045 přemístěn mimo prefekturu.
V průzkumu mezi všemi guvernéry prefektur kromě guvernéra Fukušimy uvedlo 24 z 46 oslovených, že nejsou připraveni zvážit umístění úložišť odpadu kvůli nedostatečným informacím od ústřední vlády, zatímco dalších šest uvedlo, že nemají v úmyslu zeminu přijmout, což někteří vysvětlili obavami o životní prostředí. Dalších 16 guvernérů, včetně guvernéra hlavního města, neposkytlo odpověď.
Japonsko mělo před havárií ve Fukušimě 54 aktivních reaktorů v různých částech země a přibližně 30 procent vyrobené elektřiny pocházelo z jádra. Po ničivém zemětřesení a mohutné vlně cunami selhaly chladicí systémy reaktorů v komplexu Fukušima Daiiči a do ovzduší unikly radioaktivní látky, což si vyžádalo evakuaci stovek tisíc lidí. Japonsko přechodně odpojilo všechny reaktory, od roku 2015 začalo znovu uvádět do provozu jen ty, které splnily přísnější požadavky na bezpečnost.
Havárie ve Fukušimě měla dalekosáhlé dopady, například německá vláda tehdy kvůli katastrofě zásadně změnila postoj k jaderné energetice. Kancléřka Angela Merkelová krátce po havárii oznámila, že Německo postupně všechny jaderné bloky uzavře. Poslední tři jaderné elektrárny Němci odpojili od sítě v roce 2023, energii z jádra tak Německo přestalo vyrábět po více než 60 letech.
Japonsko se administrativně dělí na 47 prefektur respektive okruhů na úrovni prefektur; každá prefektura má v čele voleného guvernéra.



Americké a izraelské údery na Írán způsobily největší dopravní chaos od pandemie covidu, píše list The Guardian. Velká letiště na Arabském poloostrově, včetně letiště v Dubaji, které je nejrušnějším mezinárodním uzlem na světě, jsou již třetím dnem mimo provoz. Tak dlouhé uzavření vzdušného prostoru, včetně uzavření tří hlavních tranzitních uzlů v Perském zálivu, je podle listu bezprecedentní.



Premiér Andrej Babiš očekává, že Česko zavede kvůli situaci na Blízkém východě mimořádná bezpečnostní opatření. Podobu neupřesnil, záleží na návrhu ministerstva vnitra. V pondělí se přesune 79 Čechů z Izraele do Egypta, do vlasti by měli odletět v úterý, řekl premiér Babiš. Do ománského Muscatu by měla letět tři letadla Smartwings. Cestovky tvrdí, že o uvízlé turisty bude postaráno.



Výjimečný sólový koncert Lenky Dusilové se uskuteční v sobotu 23. května od 19:00 hodin v autentickém prostředí Jeskyně Výpustek, jednom z nejvýznamnějších jeskynních systémů Moravského krasu. Nabídne posluchačům zážitek, který propojí hudbu osobité zpěvačky s magickou akustikou podzemního prostoru.



Slovenský premiér Robert Fico přijal pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke společnému jednání o ukrajinsko-slovenské spolupráci. Na rozdíl od Zelenského, který navrhl schůzku na Ukrajině, by však Fico dal přednost jednání na území Evropské unie. Fico to uvedl v prohlášení po telefonátu se Zelenským.



Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl v pondělí tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. „Trump uvrhl region do chaosu svými ‚iluzorními sny‘ a nyní se obává dalších ztrát v řadách amerických sil,“ dodal Larídžání, který byl rovněž poradcem Chameneího.