Jsme připraveni na válku s Ruskem? O osudu NATO rozhodne klíčové město

Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.

„Je úterý, 27. října 2026, 6:47 ráno. V berlínském úřadu spolkového kancléře se rozsvítila světla. Fiktivní scénář: Ruská vojska jsou na hranici s Litvou a zřejmě jsou připravena k invazi do země NATO,“ začíná text německého deníku Die Welt, který vytvořil společně s Německým centrem pro válečné hry.

Kancléř ve scénáři svolává své klíčové ministry a poradce na mimořádnou schůzku. Jakmile se všichni usadí kolem stolu, zahájí schůzi. Tým složený z lidí, kteří dřív měli rozhodovací pravomoc, se ujme role německé vlády. Druhý tým hraje roli Kremlu, soutěží mezi sebou.

Na konci Rusové dosáhnou toho, co chtěli. „Rusové dosáhli většiny svých cílů, aniž by museli přesunout mnoho svých vlastních jednotek,“ popsal deníku Wall Street Journal výsledek cvičení polský bezpečnostní analytik Bartłomiej Kot. Ten ve wargame hrál polského premiéra.

Simulovalo se přitom pouze to, že Rusko nasadí počáteční síly čítající pouhých 15 tisíc vojáků. Během cvičení Rusko využilo záminky humanitární krize v ruské enklávě Kaliningrad k dobytí 35tisícového litevského města Marijampole, klíčové křižovatky v takzvaném Suvalském koridoru, kde je z jedné strany blízko ruská Kaliningradská oblast a z druhé strany Lukašenkovo Bělorusko.

Ruský popis prezentování invaze jako humanitární mise stačil k tomu, aby USA odmítly uplatnit článek 5 NATO, který vyzývá k pomoci spojencům. Německo se ukázalo jako nerozhodné a Polsko, ačkoli mobilizovalo, nevyslalo vojáky přes hranice do Litvy. Německá brigáda, která již byla v Litvě nasazena, nezasáhla, částečně proto, že Rusko použilo drony ke kladení min na silnice vedoucí z její základny.

Rusko přešlo na válečnou ekonomiku

O možné invazi do zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie se hovoří od začátku plnohodnotné války na Ukrajině v únoru 2022, napětí mezi Evropou, spojeneckými zeměmi v NATO a americkým prezidentem Donaldem Trumpem ovšem vyvolává reálné obavy z toho, jak by na případný ruský vpád dokázal Západ odpovědět.

Vlády, armády a firmy pravidelně pořádají válečné hry, ale jejich výsledky jsou z velké části tajné. Jejich cílem je pomoci s identifikací slabin a možných postupů. Podobné cvičení se uskutečnilo loni na podzim také v Česku, kde jej uspořádal podcast Insider.

Rusko podle mnoha ukazatelů přešlo na válečnou ekonomiku a zaměřuje své zdroje na vyzbrojování a nábor vojáků v takové míře, že to dalece přesahuje potřeby současné války na Ukrajině.

Například v listopadu nejvyšší švédský vojenský představitel Michael Claesson promluvil o současné situaci Ruska a NATO. Kreml podle něj pravděpodobně velmi brzy otestuje závazek NATO ke kolektivní obraně. Usuzuje tak na základě stupňujících se hybridních útoků agresora na země evropské sedmadvacítky.

Claesson je přesvědčený, že Rusové jsou připraveni otestovat článek 5 NATO kdekoliv v pobaltských státech nebo i v jiné části Evropy, řekl to v rozhovoru pro server Politico. „Jsou připraveni podstoupit obrovská strategická rizika, aby získali cokoliv, co považují za možné,“ dodal s odkazem dřívější Putinovy vojenské kampaně. „Viděli jsme to u Čečenska, v Gruzii i na Krymu."

„Odhadujeme, že Rusko bude schopno přesunout velké množství vojáků během jednoho roku,“ uvedl v rozhovoru pro Wall Street Journal nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. „Vidíme, že již zvyšují své strategické zásoby a rozšiřují svou přítomnost a prostředky podél hranic NATO.“

Vojenský analytik Franz-Stefan Gady, který ve wargame hrál ruského náčelníka generálního štábu, si myslí, že odstrašení nezávisí jen na schopnostech, ale i na tom, co si nepřítel myslí o naší vůli. „Ve válečné hře jsme se svými ‚ruskými kolegy‘ věděli: Německo bude váhat. A to stačilo k vítězství,“ řekl.

Pesimismus není na místě

Pesimistické scénáře, které vyplývají i z německé wargame, ovšem krotí litevský náčelník generálního štábu, kontradmirál Giedrius Premeneckas. Podle něj by v reálném životě Litva a další spojenci měli dostatek zpravodajských varování, aby se tomuto scénáři vyhnuli a i bez spojenců by měly litevské ozbrojené síly 17 tisíc vojáků (a 58 tisíc po mobilizaci) a s hrozbou by byly schopné se vypořádat.

Jeho německý protějšek, generálporučík Christian Freuding, ve středu během návštěvy Litvy prohlásil, že ačkoliv zpravodajské služby NATO stále odhadují, že Rusko nebude schopno zasáhnout proti členům aliance dříve než v roce 2029, Německo a jeho spojenci „jsou připraveni na dnešní boj, ať už to bude cokoli“. Dodal, že nebude spekulovat o tom, kolik času Evropě zbývá.

Samotné pobaltské země se navíc na potenciální střet připravují, například Estonsko v příštích letech vydá na obranu přes pět procent HDP. Ve všech třech zemích je povinná vojenská služba, chystají se také bunkry na hranicích, „protidronová“ zeď či další opatření.

Zmíněné Estonsko do konce roku 2027 plánuje instalaci až 600 bunkrů a 40 kilometrů protitankových příkopů v severovýchodní a jihovýchodní části země. Ty mají podle britského experta Tonyho Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost Rusko odstrašit.

Projekt s názvem Eastern Flank Deterrence Lince (EFDL) pak počítá s vytvořením automatizované zóny plné robotických systémů. NATO tím chce Moskvu odradit od útoku – a to tím, že v pohraničí vybuduje kompletní obranný systém využívající nejen konvenční jednotky, ale i moderní technologie.

Jedná se především o vytvoření robotizované či automatizované zóny – nepřítel tak při jejím překonání ztratí moment překvapení i tempo.

Německo tajně sepsalo 1200stránkový plán pro případ útoku Ruska na NATO. | Video: AP