V Maďarsku před nadcházejícími parlamentními volbami panuje toxická atmosféra. V prohlášení to uvedla delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která tento týden v pondělí a úterý uskutečnila dvoudenní pozorovatelskou návštěvu Budapešti.
Maďaři 12. dubna rozhodnou, zda u moci zůstane premiér Viktor Orbán a jeho nacionalisticko-konzervativní strana Fidesz, nebo se vlády ujme opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara. Průzkumy veřejného mínění za favorita označují opozici.
„Delegace odjela s výrazným dojmem, že v sázce není jen to, kdo zvítězí, ale zda demokratická soutěž sama o sobě zůstane skutečně otevřená, pluralitní a spravedlivá,“ napsali pozorovatelé. V Budapešti se delegace setkala s představiteli úřadů, volební komise, politických stran, médií a také diplomatické komunity.
„Po našich schůzkách v Budapešti nelze opomenout jednu otázku: je Maďarsko stále ještě kompetitivní demokracií, nebo státem ovládaným jednou stranou?“ prohlásil španělský poslanec Pablo Hispán, který delegaci vedl. Termín kompetitivní demokracie znamená systém, kdy o moc a přízeň voličů mezi sebou soutěží politické strany ve svobodných a rovných volbách.
„O budoucnosti Maďarska musí rozhodnout voliči - žádné kampaně založené na strachu, ne očerňovací kampaně, ne očerňovací operace a žádné zahraniční ovlivňování. Voliči rovněž musí být schopni věřit, že s každým hlasem se zachází stejně a zcela transparentně - včetně hlasů odevzdaných v zahraničí,“ dodal Hispán. Toho v Maďarsku doprovázeli kolegové z Itálie, San Marina, Chorvatska, Řecka a Turecka. Český a ani slovenský zástupce se mise nezúčastnil, jak vyplývá z prohlášení Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
Volební kampaň v Maďarsku je značně vyhrocená. Fidesz označuje opoziční stranu Tisza za proukrajinskou a varuje, že jen vítězství Orbána zajistí nevtažení Maďarska do války. Orbán také tvrdí, že do voleb se snaží zasahovat Kyjev i Evropská unie. Magyar naopak poukazuje na proruské postoje Orbánovy vlády a jeho strany Fidesz. Tisza v případě vítězství slibuje politický obrat, proevropský postoj a změnu poměrů v justici či médiích, které jsou podle opozice pod kontrolou Fideszu.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Jak je to možné? diví se expert skóre sedmých zápasů. Kdo by to měl zkusit v zámoří?
Chybí góly. Vyvažují je emoce. Sedmé zápasy čtvrtfinále ozdobily hokejové play off, zkompletovaly páry pro další kolo boje o pohár. Proč padá málo branek? Pomohli Spartě rozhodčí? Měly by se zrušit nájezdy? O tom všem je nová epizoda podcastu Bago.
Vláda zastropuje marže pumpařům. Babiš oznámil, o kolik sníží spotřební daň
Vláda kvůli současným vysokým cenám pohonných hmot zastropuje marže distributorů paliv, současně s tím sníží i spotřební daň na naftu. Stát bude také denně určovat maximální cenu paliv. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
ŽIVĚ Írán už nepředstavuje hrozbu, řekl Trump. Přesto ohlásil extrémně tvrdé údery
Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to v noci na čtvrtek prohlásil americký prezident Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu.
Komentář: Klempíř proti dotaci na queer film. Logiku to má, počínání ODS už míň
Ministr kultury Oto Klempíř se rozčílil, že Fond audiovize rozdává dotace bez toho, aby to mohl nějak ovlivnit. Vadí mu milion korun na film o queer komunitě. „Proč stát financuje aktivismus?“ ptá se. Jeho předchůdce Martin Baxa z ODS mu napsal, že „je absolutně nepřijatelné, aby člen vlády v demokratické zemi veřejně útočil na svobodnou kulturu a práva menšin“, a vyzval ho k omluvě.
Klíčový byl zásah prezidenta, říká ústavní soudce o poprasku kolem smlouvy s Vatikánem
„Česká republika uznává zpovědní tajemství“– právě tato část smlouvy s Vatikánem, tzv. konkordátu, poskytuje podle Ústavního soudu katolické církvi privilegované postavení vůči ostatním církvím. Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví za podmínek, které si samy stanoví. Jedním ze soudců, kteří s tím nesouhlasí, je Tomáš Langášek.