


Zatímco USA, Ukrajina a její spojenci s Ruskem řeší, jak dosáhnout míru v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války, Moskva už se dívá dál za horizont. Bývalý ruský premiér Sergej Stěpašin se v minulých dnech nechal slyšet, že Rusko připravuje obdobu Norimberského procesu s údajnými ukrajinskými neonacisty.

"Pracujeme na tom," odpověděl agentuře TASS Stěpašin na otázku, zda by Rusko mělo po skončení "speciální vojenské operace" zahájit obdobu Norimberského procesu, který po druhé světové válce proběhl s nacistickými zločinci. Stěpašin byl premiérem krátce v roce 1999, dnes zastává pozici předsedy Asociace advokátů.
"Advokátní komora, vyšetřovací výbor, samozřejmě i státní zastupitelství, protože tam byly zločiny. Zvlášť ty, které se staly v Kurské oblasti. Byli to prostě vrazi a sadisté. O tom nejsou žádné pochybnosti," řekl bývalý ruský premiér.
Podle Stepašina je ale příliš brzy na to, aby se diskutovalo o výběru města pro takový tribunál. Nejdřív je podle něj v plánu dokončit "speciální operaci", jak Rusové nazývají válku na Ukrajině. "Pak o tom budeme přemýšlet," poznamenal.
Norimberský proces se konal v letech 1945 až 1946 v německém Norimberku. Tribunál svolaly vítězné mocnosti druhé světové války, aby soudil hlavní nacistické válečné zločince.
Paradoxní ovšem je, že to jsou právě Rusové, kdo v únoru 2022 válku proti Ukrajině začali. "Rozhodl jsem se provést speciální vojenskou operaci," řekl tehdy v ostře sledovaném projevu ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 ráno, načež na Ukrajinu začaly dopadat rakety.
"Ruská totální invaze na Ukrajinu spustila humanitární krizi," píše například k válce nezisková organizace Amnesty International s tím, že od té doby jejich týmy dokumentují množstvíporušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv.
Nechvalně známé se pak staly zločiny ruských ozbrojených sil, například masakr v Buči nedaleko od Kyjeva, či letecké útoky na divadlo v přístavním městě Mariupolu, kde se ruská armáda neštítila shazovat letecké bomby i přes to, že byl před divadlem velký nápis "Děti".
Podle serveru Mediazona probíhají od prvního roku války u ruských soudů a na anektovaných územích soudní procesy s ukrajinskými vojáky a důstojníky. Jen mezi prosincem 2024 a červnem 2025 Rusko odsoudilo 184 ukrajinských vojáků zajatých v Kurské oblasti.
Mnoho vojáků ukrajinských ozbrojených sil je souzeno podruhé, někteří dokonce potřetí. Jsou vystaveni rozsáhlému mučení a jejich právo na obhajobu prakticky neexistuje. Někteří vojáci byli odsouzeni k smrti, což vyvolalo protesty v OSN.



Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer 48hodinové ultimátum Íránu na úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, "počínaje tou největší". Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti.



Papež Lev XIV. v neděli označil umírání a utrpení způsobené válkou na Blízkém východě za skandál pro celou lidskou rodinu a znovu vyzval k okamžitému příměří. Podle agentury Reuters také řekl, že situaci na Blízkém východě i v dalších regionech sužovaných válkou a násilím sleduje se zděšením.



Česká biatlonistka Tereza Voborníková skončila třetí v závěrečném závodě s hromadným startem v Oslu a vybojovala poprvé v kariéře medailové umístění ve Světovém poháru.



Vítězem voleb do sněmovny by i v březnu bylo vládní hnutí ANO, které by podle modelu agentury STEM získalo 34,2 procenta.


