


Při izraelském útoku ve čtvrti Túfa na východě města Gazy v pátek přišlo o život sedm Palestinců a řada dalších, včetně dětí, utrpěla zranění. Úder zasáhl bývalou školu, ve které se ukrývaly desítky vysídlených rodin, uvedla agentura WAFA. Izraelská armáda oznámila, že útok prošetřuje, a dodala, že na místě zasáhla několik podezřelých osob.

Zatím však není jasné, zda byly ozbrojené, ani jakou hrozbu představovaly, píše server The Times of Israel (ToI).
Podle jordánské televizní stanice Roya News izraelské síly ostřelovaly okolí budovy, což záchranářům komplikovalo evakuaci zraněných. Lokální tiskové agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v bývalé škole konala svatební oslava.
Zasažená oblast patří mezi místa, ze kterých se izraelská armáda stáhla v rámci dohody o příměří platné v Pásmu Gazy od 10. října, píše agentura Anadolu (AA). Palestinci podle AA obviňují Izrael z opakovaného porušování příměří, které ukončilo dvouletou válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
Izrael uvádí, že útoky provádí v reakci na porušování příměří Hamásem a že cílí na ozbrojence tohoto hnutí. Nejmenovaný izraelský představitel AP sdělil, že armáda si je ovšem vědoma řady případů, kdy při útocích zahynuli civilisté, včetně malých dětí či rodin cestujících v autech. Někteří Palestinci tvrdí, že civilisté jsou často zabíjeni kvůli špatně vyznačené linii příměří.
V současné době se projednává další fáze mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Již v lednu by měly být do Pásma Gazy vyslány Mezinárodní stabilizační síly (ISF) s úkolem dohlížet na křehký klid zbraní.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem zabila přes 70.100 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů.






Ukrajinské Vánoce zůstávají i v době války a nejistoty důležitým svátkem, který spojuje rodiny a připomíná tradice předků. V posledních letech se však způsob oslav mění. Po staletí se většina Ukrajinců řídila juliánským kalendářem a slavila Štědrý večer 6. ledna. Od roku 2023 stát oficiálně přesunul svátek na 25. prosince.



Britský král Karel III. se připravuje na vánoční svátky. Spolu s královskou rodinou bude i letos slavit Vánoce na venkovském sídle Sandringham v hrabství Norfolk. Servírovat se bude bohaté jídlo a nebude chybět ani tradice levných dárků za pár liber. U vánočního stolu budou naopak chybět princ Harry a Meghan.



Mění se dějiny, vánoční dekorace, dárky, ale dětská radost zůstává pořád stejná. Myšlenku, že dárky nosí Kristovo dítě, zavedl Martin Luther. Z protestantských zemí se tradice postupně přelila i do těch katolických, a tak Ježíšek dělá radost dětem už pěkně dlouhou dobu. Podívejte se, jak se děti radovaly v posledních sto letech.



Na setkání trapných vánočních svetrů přišly ve středu do kavárny Jedno kafe v centru Liberce desítky lidí. Někteří měli klasické kýčovité, veselé a barevné, které se dají koupit v obchodech s motivy sněhuláků, Santa Clause, sobů, vloček, stromků, dárků či postaviček, jiní si vyrobili vlastnoruční.