


Podle armády tělo policisty Rana Gviliho bylo nalezeno při pátrání na hřbitově ve východní části města Gaza, napsal zpravodajský server The Times of Israel. Ozbrojené křídlo teroristické skupiny Hamás podle stanice Al-Džazíra uvedlo, že k nálezu přispělo tím, že zprostředkovatelům sdělilo podrobnosti ohledně toho, kde by pozůstatky mohly být.

Čtyřiadvacetiletý Gvili byl zabit při útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, když bránil kibuc Alumin. Jeho tělo ozbrojenci následně odvlekli do Pásma Gazy.
Gviliho pozůstatky byly nyní převezeny do Izraele, kde bude pohřben. Policie uspořádala na vojenské základně Nahal Oz za Gviliho krátký obřad, kterého se zúčastnil i jeho otec Icik. "Měl bys vidět, jaké pocty ti tady prokazujeme. Všichni policisté jsou s tebou, celá armáda je s tebou, všichni lidé jsou s tebou. Jsem na tebe hrdý, synu," cituje agentura AFP otce. Pohřeb se bude podle ToI konat ve středu.
Navrácení Gviliho těla izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil za mimořádné pro Izrael."Slíbili jsme to, slíbili jsme, že všechny dostaneme zpět a podařilo se to," uvedl. Policistu označil za hrdinu. "Byl tam jako první a vrátil se jako poslední," uvedl Netanjahu. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac objevení Gviliho těla označil za bolestnou tečku. "Je to okamžik, který podtrhuje závazek Státu Izrael vůči jeho vojákům a občanům: přivést každého jednotlivce domů, jak jsme slíbili rodinám i izraelské veřejnosti," uvedl Kac v prohlášení a kondoloval policistově rodině.
Gviliho návrat do Izraele přivítalo také Fórum rodin rukojmích, které bylo založeno den po útoku a sdružovalo a zastupovalo většinu rodin 251 osob - Izraelců i cizinců, civilistů i vojáků - unesených při říjnovém útoku do Pásma Gazy. "Konečně můžeme říct: V Gaze už nejsou žádní rukojmí," uvedlo podle AFP fórum v prohlášení. Fórum organizovalo pravidelná shromáždění, zprostředkovávalo rodinám vystoupení v médiích a často zaujímalo kritický postoj vůči Netanjahuově vládě, pro kterou podle něj nebyl návrat rukojmích prioritou.
K lokalizaci Gviliho pozůstatků přispěly poznatky získané při výslechu člena Palestinského islámského džihádu, kterého Izraelci zadrželi přibližně před měsícem. Podle ToI to dnes uvedla tajná služba Šin Bet. Muž uvedl informace týkající se přesunu Gviliho těla mezi několika místy i osob, které věděly, kde se tělo nachází. Forenzní specialisté posléze na hřbitově prověřili přibližně 250 těl, mezi kterými identifikovali i Gviliho pozůstatky.
Nemocnice mučedníků od Al-Aksá ve městě Dajr Balah v Pásmu Gazy převzala podle AFP devět palestinských vězňů, které dnes Izrael propustil.
Hamás a Izrael za zprostředkování USA loni v říjnu uzavřely dohodu o příměří, kterou americký prezident Donald Trump označil za první krok k trvalému míru.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabila více než 71.000 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté. Od počátku příměří, které vstoupilo v platnost loni 10. října, bylo při izraelských útocích podle palestinského ministerstva zabito 480 Palestinců.
Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Pásmu Gazy pozemní operaci, tam v boji zahynulo 471 vojáků, uvádí web izraelského ministerstva zahraničí. Od začátku příměří zahynuli v Pásmu Gazy čtyři izraelští vojáci, uvedl Reuters.



Celníci rozkryli mezinárodní skupinu, která ve velkém pašovala drogy přes zasilatelské společnosti nebo ukryté v kosmetických a jiných produktech. Zabavili mimo jiné zásilku 115 kilogramů ketaminu, která směřovala do Kanady.






Za sexuální útok na desetiletou dívku potvrdil ve středu olomoucký vrchní soud knězi Karlu Hořákovi podmíněný trest a sedmiletý zákaz činnosti s dětmi mladšími 15 let. Během středy soud v rozhodnutí upravil právní kvalifikaci.



Americký generálmajor Antonio Aguto, který měl na starosti americkou vojenskou pomoc Ukrajině, čelí vážným obviněním. Podle zprávy generálního inspektora Pentagonu zapomněl ve vlaku tajné mapy s označením „SECRET“ a kvůli nadměrné konzumaci alkoholu utrpěl otřes mozku. Ten mu následně zabránil v účasti na klíčových schůzkách, včetně jednání s ministrem zahraničí Antonym Blinkenem.



Rusko plánuje do roku 2045 přesunout na okupovaná území na Ukrajině téměř 114 tisíc lidí. Vyplývá to z rozvojových plánů ruských státních institucí, které se týkají částečně obsazených oblastí na východě a jihu země, jež Moskva považuje za své. Podle dostupných údajů zůstává značná část těchto regionů nadále pod ruskou kontrolou.