


Izraelské jednotky ve středu minometem zasáhly obytnou palestinskou oblast v Pásmu Gazy, a to navzdory křehkému příměří, uvedla agentura AP. Podle zdravotníků bylo zraněno nejméně deset lidí. Armáda sdělila, že případ vyšetřuje a tvrdí, že se minomet odchýlil od původního cíle. Palba se odehrála v oblasti překračující takzvanou žlutou linii vymezenou mírovou dohodou.

Nestalo se tak poprvé od 10. října, kdy vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Izraelské útoky si opakovaně vyžádaly palestinské oběti mimo tzv. žlutou linii. Palestinští zdravotníci v jejich důsledku od uzavření příměří hlásili více než 370 úmrtí.
Izrael uvádí, že útoky provádí v reakci na porušování příměří teroristickou organizací Hamásem a cílí na ozbrojence tohoto palestinského hnutí. Nejmenovaný izraelský představitel sdělil, že si je armáda vědoma řady případů, kdy při útocích zahynuli civilisté, včetně malých dětí či rodin cestujících v dodávce. Někteří Palestinci uvádějí, že civilisté jsou často zabíjeni kvůli špatně vyznačené linii příměří.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem zabila přes 70 100 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů.
První fáze 20bodového mírového plánu vstoupila v platnost 10. října. Na jeho základě Izrael propustil stovky zadržovaných Palestinců a Hamás a jeho spojenci měli do 72 hodin propustit všechny živé rukojmí a vrátit těla všech mrtvých. Hnutí 13. října skutečně propustilo všech zbývajících 20 živých rukojmích, v Pásmu ale ještě zůstává tělo posledního z unesených. Izrael požaduje vrácení jeho ostatků, než přejde k druhé fázi mírového plánu.
Druhá fáze zahrnuje nasazení mezinárodních bezpečnostních sil v Gaze, vytvoření nové technokratické vlády pro celé území, odzbrojení Hamásu a případný odchod izraelské armády z Gazy.
Hamás vyzývá k většímu mezinárodnímu tlaku na Izrael, aby otevřel klíčové hraniční přechody, ukončil vojenské operace a umožnil do pásma Gazy větší přísun humanitární pomoci.






„Většina propagandistických talk show se věnuje výlučně Íránu, dokonce jako by zapomínaly na válku na Ukrajině,“ hlásí z Moskvy náš spolupracovník Jiří Just. „Je to zase ten tradiční propagandistický vír, že Spojené státy si dělají, co chtějí, a že to jsou to imperalisté.“ Reálně ale Rusko pro Írán nic udělat nemůže.



V roce 2022 se na ruském Telegramu objevil nový trend: násilná videa z války na Ukrajině. Zabíjení v bitvách, popravy vězňů a znesvěcování těl mrtvých. Během čtyř let nashromáždily kanály statisíce odběratelů a staly se skvělým byznysem pro jejich anonymní majitele. Serveru Važnyje istorií se ale podařilo odhalit, jak funguje trh s válečným videomateriálem a kdo z něj profituje.



Lidé je „zobou“ jako lentilky – statistiky udávají, že se ročně do českých lékáren doveze asi 80 milionů denních dávek těchto medikamentů. Řeč je o zolpidemech, které mají pomáhat s nespavostí. Jenomže podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se u nich začínají množit nebezpečné nežádoucí účinky. Kromě toho, že jsou při dlouhodobějším užívání návykové, mohou tyto léky způsobovat i náměsíčnost.



Fotbalisté Barcelony v domácí odvetě osmifinále Ligy mistrů deklasovali 7:2 Newcastle a v součtu s úvodní remízou 1:1 prošli do čtvrtfinále. Tottenham bez českého brankáře Antonína Kinského zdolal 3:2 Atlético Madrid, jemuž ale před týdnem podlehl 2:5 a v soutěži končí. Bayern i podruhé porazil Bergamo, tentokrát 4:1. Liverpool si došel za postupem triumfem 4:0 nad Galatasarayem.