


Izraelské jednotky ve středu minometem zasáhly obytnou palestinskou oblast v Pásmu Gazy, a to navzdory křehkému příměří, uvedla agentura AP. Podle zdravotníků bylo zraněno nejméně deset lidí. Armáda sdělila, že případ vyšetřuje a tvrdí, že se minomet odchýlil od původního cíle. Palba se odehrála v oblasti překračující takzvanou žlutou linii vymezenou mírovou dohodou.

Nestalo se tak poprvé od 10. října, kdy vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Izraelské útoky si opakovaně vyžádaly palestinské oběti mimo tzv. žlutou linii. Palestinští zdravotníci v jejich důsledku od uzavření příměří hlásili více než 370 úmrtí.
Izrael uvádí, že útoky provádí v reakci na porušování příměří teroristickou organizací Hamásem a cílí na ozbrojence tohoto palestinského hnutí. Nejmenovaný izraelský představitel sdělil, že si je armáda vědoma řady případů, kdy při útocích zahynuli civilisté, včetně malých dětí či rodin cestujících v dodávce. Někteří Palestinci uvádějí, že civilisté jsou často zabíjeni kvůli špatně vyznačené linii příměří.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem zabila přes 70 100 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů.
První fáze 20bodového mírového plánu vstoupila v platnost 10. října. Na jeho základě Izrael propustil stovky zadržovaných Palestinců a Hamás a jeho spojenci měli do 72 hodin propustit všechny živé rukojmí a vrátit těla všech mrtvých. Hnutí 13. října skutečně propustilo všech zbývajících 20 živých rukojmích, v Pásmu ale ještě zůstává tělo posledního z unesených. Izrael požaduje vrácení jeho ostatků, než přejde k druhé fázi mírového plánu.
Druhá fáze zahrnuje nasazení mezinárodních bezpečnostních sil v Gaze, vytvoření nové technokratické vlády pro celé území, odzbrojení Hamásu a případný odchod izraelské armády z Gazy.
Hamás vyzývá k většímu mezinárodnímu tlaku na Izrael, aby otevřel klíčové hraniční přechody, ukončil vojenské operace a umožnil do pásma Gazy větší přísun humanitární pomoci.



V Teheránu se ve středu odpoledne uskutečnil veřejný pohřeb šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, kterého v úterý zabil izraelský úder. Íránská státní média zveřejnila kondolenční vzkaz, jehož autorem je údajně nový vůdce Modžtaba Chameneí. Ten však od začátku války nevystoupil na veřejnosti a o jeho osudu se spekuluje.



Premiér Andrej Babiš (ANO) počítá s tím, že na letní summit Severoatlantické aliance (NATO) pojede on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Řekl to ve středu České televizi (ČT). Dříve Babiš tvrdil, že Česko bude na summitu zastupovat prezident Petr Pavel. Hlava státu následně ČT řekla, že ke změně nevidí důvod. Premiér se podle Pavla o ničem takovém na úterním vzájemném jednání nezmínil.



Opuštěný a poškozený ruský tanker Arktik Metagaz, který se volně pohybuje po Středozemním moři, představuje vážné riziko rozsáhlé ekologické katastrofy. V dopise adresovaném Evropské unii to uvedly vlády devíti států včetně Itálie, Španělska a Francie. Ve středu o tom informovaly Reuters a BBC. Plavidlo, na které Spojené státy a Británie uvalily sankce, opustila posádka před dvěma týdny po požáru.



Fotbalisté Barcelony v domácí odvetě osmifinále Ligy mistrů deklasovali 7:2 Newcastle a v součtu s úvodní remízou 1:1 prošli do čtvrtfinále. Soutěž bude po dnešku znát všech osm postupujících, zbývající tři zápasy mají výkop ve 21:00.



Evropa by podle finského prezidenta Alexandera Stubba mohla Spojeným státům pomoci se zabezpečením Hormuzského průlivu výměnou za posílení americké podpory Ukrajině.