


Italská vláda vedená Giorgiou Meloniovou ve středu odpoledne projedná nová opatření týkající se migrace. Vyplývá to z programu zasedání. Podle médií se chystá schválit i takzvanou námořní blokádu pro migranty. Balík má navíc upravit italské právo s ohledem na nový unijní migrační pakt, který začne platit v červnu.

Námořní blokádu proti migrantům slibovali vládní politici už během kampaně před parlamentními volbami v roce 2022. Podle návrhu, o kterém informují média, by vláda mohla zakázat na období 30 dní, které by bylo možné opakovaně prodloužit až na šest měsíců, vplutí některých druhů plavidel do italských výsostných vod.
Ke kroku by mohla přistoupit například při hrozbách terorismu, během velkých mezinárodních akcí nebo v době nadměrného migračního tlaku. Podle návrhu by migranti mohli být přesměrování do zemí, odkud pochází či odkud vypluli, nebo do států, se kterými má Itálie dohodu o přijímání migrantů. To je například Albánie.
Vláda chce také využít nových unijních pravidel například k omezení rodinných povolení k pobytu.
Řím přivítal výsledek úterního hlasování v Evropském parlamentu o zavedení seznamu třetích bezpečných zemí. „Změna směru požadovaná Itálii ohledně migrace konečně nastala,“ uvedl ministr vnitra Matteo Piantedosi. Na tomto unijním seznamu je i Albánie, kde Itálie vybudovala dvě centra, kam chtěla přepravovat migranty zadržené na moři, nepatřící do takzvaných zranitelných skupin.
V centrech se pak měla uskutečnit zrychlená azylová řízení a pak vyhoštění. Systém se však nepodařilo spustit, protože podle italských soudců nebyl plně v souladu se současným unijním právem, což potvrdil i Soudní dvůr Evropské unie.
O námořní blokádě mluví italští politici z krajní pravice dlouhodobě. Blokádu slibovala v předvolební kampani v roce 2022 i premiérka Giorgia Meloniová, která ji chtěla uskutečnit po dohodě s Libyí. Premiérka v předvolební kampani mluvila i o záměru elit nahradit původní domorodé italské obyvatelstvo migranty, což je konspirační teorie šířená krajní pravicí. Podle kritiků nelze blokádu uskutečnit bez porušení mezinárodního práva.



V Berlíně ve středu večer vypukl požár ve výškovém domě, je mnoho zraněných. Oznámili to hasiči, kterých na místě zasahuje asi 170. Deník Bild napsal, že mezi těžce zraněnými je i několik dětí.



Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer za silného deště vřele tradičním francouzským polibkem na obě tváře přivítal českého premiéra Andreje Babiše v Elysejském paláci, kde spolu povečeří. Schůzka se koná v předvečer neformálního summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek koná na belgickém zámečku Alden Biesen. Po setkání je očekáván Babišův komentář pro média.



Po boji s rakovinou zemřel ve středu americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na jeho rodinu.



Podezřelou z masové střelby v obci Tumbler Ridge na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka, uvedla to ve středu na tiskové konferenci policie. Podle ní dívka zastřelila osm lidí, včetně své matky, nevlastního bratra, učitelky, pěti studentů střední školy a pak i sebe. Původně policie mluvila o celkem deseti mrtvých. Jaký byl motiv činu, zatím není zřejmé.



Europoslanci ve středu při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.