


Íránská držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová skončila dvakrát na pohotovosti po brutálním zatčení íránskými bezpečnostními složkami 12. prosince. Podle agentury Reuters to uvedla její rodina, která s ní telefonicky hovořila v neděli večer. Íránské úřady věc nekomentovaly.

"Narges Mohammadíová během hovoru řekla, že údery byly tak intenzivní, silné a opakované, že byla dvakrát odvezena na pohotovost… Její fyzický stav v době hovoru nebyl dobrý a vypadala nemocně," uvedla nadace nesoucí aktivistčino jméno ve svém příspěvku na X. Rodině Mohammadíová také sdělila, že čelí obvinění ze spolupráce s izraelskou vládou a že jí bezpečnostní složky vyhrožovaly smrtí. Požádala své právní zástupce, aby na bezpečnostní složky, které ji zadržely, podali žalobu za násilné zatčení.
Mohammadíová dostala Nobelovu cenu za mír v roce 2023. V minulosti byla odsouzena k odnětí svobody na 13 let a devět měsíců kvůli údajnému spolčení proti státní bezpečnosti a šíření propagandy proti íránské vládě. Ve vězení prodělala několik infarktů a v roce 2022 podstoupila operaci. Z vězení byla propuštěna v prosinci 2024 na tři týdny do domácího léčení po operaci, nicméně její pobyt na svobodě íránské úřady prodlužovaly. V aktivismu Mohammadíová na svobodě pokračovala. Zúčastnila se několika protestů a poskytovala rozhovory zahraničním médiím. V jednom případě se zúčastnila protestu před nechvalně známou věznicí Evín, kde byla uvězněna.
Mohammadíová byla podle nadace zatčena na pietní akci uspořádané na počest právníka, který se specializoval na lidská práva a který byl za dosud nevyjasněných okolností nedávno nalezen mrtvý. Prokurátor z Mašhadu v sobotu novinářům řekl, že Mohammadíová a právníkův bratr při vzpomínkové ceremonii pronesli provokativní výroky a "vyzývali přítomné, aby skandovali slogany porušující normy".



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.



Izrael podle pákistánského zdroje obeznámeného s jednáními dočasně stáhl z „likvidačního seznamu“ íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Báqera Qálibáfa poté, co Pákistán požádal Washington, aby na ně nebylo cíleno. Zdroj to ve čtvrtek řekl agentuře Reuters.



Soud v Čeljabinsku zakázal šířit v Rusku oscarový film Pan Nikdo proti Putinovi z česko-dánské produkce. Informoval o tom server Mediazona s odvoláním na svého reportéra v soudní síni. U soudu byla zastoupena pouze žalující strana. O zákazu promítání filmu v Rusku posléze informovala také státní agentura TASS.



Evropská komise předběžně zjistila, že platformy pro sdílení a přehrávání pornografického obsahu Pornhub, Stripchat, XNXX a XVideos porušují nařízení o digitálních službách, protože nedokázaly zabránit nezletilým v přístupu k pornografickým materiálům. Komise oznámila, že s platformami zahájila formální řízení.



Za projev politické krátkozrakosti, nestatečnosti a schizofrenie ve středu označil Senát rozhodnutí vlády neručit za půjčku, kterou se rozhodla většina zemí EU poskytnout Ukrajině pro obranu před ruskou agresí. Důsledkem může do budoucna být snížení konkurenceschopnosti a obranyschopnosti Česka nejen v rámci EU. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzval vládu k přehodnocení jejího postoje.