


Moskva na bojišti sice skoro nepostupuje, ale na jiných frontách vítězí, píše ukrajinský generál Valerij Zalužnyj. Podle něj se Rusku daří napadenou zemi ničit politicky i ekonomicky. Západ tak podle něj musí Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky a definovat jasný cíl, jak porazit Moskvu. Jinak podle generála hrozí, že se bude zanedlouho bojovat také v jiných zemích východní Evropy.

"Nacházíme se v mimořádně obtížné situaci, kdy vynucený mír povede pouze k drtivé porážce a ke ztrátě nezávislosti," píše v komentáři pro britský The Telegraph generál Zalužnyj. Ten byl do minulého roku vrchním velitelem ukrajinské armády a v současnosti je velvyslancem ve Velké Británii.
Zalužnyj, o kterém se už dlouho spekuluje jako o možném kandidátovi na prezidenta, tím reaguje nejen na současná mírová jednání, ale také na vnitropolitické skandály kolem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Pokud se dojedná mír, musí Ukrajina podle generála tvrdě zasáhnout proti korupci a připravit se na další válku. "Mír poskytuje šanci na politické změny, hluboké reformy, úplné zotavení, hospodářský růst a návrat občanů, a to i když do budoucna znovu hrozí válka."
Cíl Kremlu je podle Zalužného jasný, zničit politickou nezávislost Ukrajiny a připoutat ji k Rusku. A to se Kremlu daří, tvrdí generál. Není to totiž jenom o postupu na frontě.
Moskva totiž postupuje jako z vojenské příručky ruského stratéga Alexandra Svečina, která nabízí dvě strategie, jak dosáhnout politického cíle: vojenská porážka, nebo opotřebovávací válka.
Původně bylo v plánu Kyjev porazit bleskovou vojenskou invazí. Když tato strategie na začátku roku 2022 selhala, přešel Putin k taktice opotřebovávací války.
Územní zisky ruské armády jsou sice nepatrné, ale v opotřebovávací válce na ekonomické a politické frontě Moskva vítězí. Rusko totiž napíná všechny svoje síly, aby způsobilo kolaps ukrajinského státu. Příkladem je přechod na válečnou ekonomiku, masivní armádní rozpočet a hybridní válka proti Evropě.
Mezitím se Kyjev a jeho západní spojenci nedokážou shodnout na jednotné strategii. Americký prezident Trump neustále mění postoj a evropské státy se nejsou schopné dohodnout na bezpečnostních zárukách pro napadenou zemi. Válka se tak časem může přesunout i mimo napadenou Ukrajinu.
"Bez jednotné vize bezpečnostní architektury v Evropě, bez bezpečnostních záruk a reálných finančních programů hrozí, že se válka s Ruskem promění v širší válku o ovládnutí východní Evropy," varuje Zalužnyj ve svém komentáři pro The Telegraph.
Generál připouští, že mírová dohoda mezi Kyjevem, Moskvou a Washingtonem nezajistí úplný konec války a neodradí Rusko od svého úmyslu politicky zničit Ukrajinu. Nezbytné jsou tak bezpečnostní záruky od spojenců.
"Mezi takové bezpečnostní záruky by mohlo patřit: přistoupení Ukrajiny k NATO, rozmístění jaderných zbraní na ukrajinském území nebo rozmístění velkého vojenského kontingentu schopného čelit Rusku," navrhuje.
O těch se ale v současné době nemluví, a proto bude válka podle generála pravděpodobně pokračovat, a to dokud si Ukrajina spolu se Západem nestanoví jasnou strategii, jak zastavit expanzivní politiku Ruska.



Zápletka vánoční pohádky Záhada strašidelného zámku je vystavěna na prolínání kouzelného a reálného světa. V příběhu plném falešných čar a kejklí se nakonec tím největším kouzlem stává opravdová láska.



Izraelská armáda ve středu oznámila, že při útoku 13. prosince zabila v Pásmu Gazy významného člena teroristického hnutí Hamás Abdal Haje Zakúta, zodpovědného za finanční operace. Napsala to agentura AFP s tím, že Zakút zahynul při stejném úderu, při kterém armáda zabila druhého nejvýše postaveného velitele Hamásu Ráida Saada.






Alžírský parlament ve středu jednomyslně přijal zákon, který definuje francouzský kolonialismus z let 1830 až 1962 jako zločin. Alžír také požaduje po Paříži oficiální omluvu, což je podle agentury AFP požadavek, který by mohl zhoršit už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi.



Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.