


Svět by měl být znepokojen, pokud 5. února bez náhrady vyprší smlouva Nový START, která Rusku a Spojeným státům stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče. Prohlásil to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, napsala dnes agentura Reuters.

Medveděv, který byl v letech 2008 až 2012 ruským prezidentem, dohodu s někdejším americkým prezidentem Barackem Obamou podepsal v roce 2010 v Praze.
„Nechci říkat, že to bude okamžitě znamenat katastrofu a že začne jaderná válka, ale každého by to přesto mělo znepokojit,“ řekl Medveděv o blížícím se konci platnosti smlouvy v rozhovoru s agenturami Reuters a TASS a s ruským válečným blogerem vystupujícím pod pseudonymem WarGonzo. Poznamenal, že hodiny soudného dne tikají a očividně zrychlují.
Medveděv poznamenal, že smlouvy o kontrole zbrojení jsou prvkem důvěry mezi hlavními nukleárními mocnostmi. „Když existuje nějaká dohoda, tak to znamená, že existuje důvěra. Když ale dohoda není, tak to znamená, že důvěra je vyčerpána,“ řekl. Reuters poznamenal, že Rusko přitom účast na dohodě v roce 2023 pozastavilo, a to kvůli americké podpoře Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
Ruský prezident Vladimir Putin v loňském roce navrhnul, aby Rusko s USA po vypršení smlouvy dodržovaly stávající omezení pro rakety a hlavice po dobu jednoho roku. Ruští představitelé uvádějí, že od Washingtonu dosud žádnou odpověď na tento návrh neobdrželi. Trump naopak na počátku ledna naznačil, že smlouvu Nový START nechá vypršet a že by v takovém případě vznikla nová dohoda. Loni v červenci šéf Bílého domu uvedl, že by rád zachoval limity stanovené ve smlouvě i po jejím vypršení.
Stávající smlouva omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na strategických nosičích na 1550 na každé straně, tedy na americké i na ruské. Počet nosičů – mezikontinentálních raket na souši, raket odpalovaných z ponorek a strategických bombardérů – omezuje na maximálně 700.
Média i analytici poznamenávají, že nahradit ji novou smlouvou by nebylo snadné. Rusko vyvinulo nové zbraňové systémy schopné nést jaderné zbraně, jako je střela Burevestnik, hypersonická raketa Orešnik a torpédo Poseidon, které nezapadají do rámce smlouvy Nový START.
A Trump oznámil plány na vesmírný protiraketový štít Golden Dome (Zlatá kupole), který Moskva vnímá jako pokus o posun strategické rovnováhy.
Navíc roste čínský jaderný arzenál, nekontrolovaný dohodami mezi Washingtonem a Moskvou. Peking má nyní odhadem 600 hlavic a Pentagon předpovídá, že do roku 2030 jich bude mít více než tisíc.



Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč ČR neplní své závazky k NATO, řekl ve čtvrtek prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu NATO. Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.



Téměř sedm let uběhlo od chvíle, kdy Mikuláš Minář připravoval první velkou demonstraci na pražské Letné proti Andreji Babišovi v době, kdy byl premiérem. Ve čtvrtek stál Minář opět na Letné a opět finišoval přípravy na demonstraci proti Babišovi jako premiérovi. Proč vlastně pořádá další protest a zda jsou k němu skutečně důvody, odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Šéfové států a vlád zemí Evropské unie ve čtvrtek nedokázali přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby přestal blokovat unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu Kč). Předseda Evropské rady António Costa na summitu EU označil Orbánovo chování za nepřijatelné a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přes videospojení vysvětloval, že je půjčka pro Ukrajinu klíčová.



Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. Ke čtvrtečnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.



Francouzská biatlonistka Lou Jeanmonnotová vyhrála poprvé v kariéře celkové hodnocení Světového poháru. Triumf si zajistila dnes šestým místem ve sprintu v Oslu a dva závody před koncem sezony už nemůže být na vedoucí příčce předstižena.