


Generální stávka v Itálii v pátek omezila veřejnou dopravu, zdravotnictví i školy. Svolala ji odborová centrála CGIL, a to na protest proti návrhu rozpočtu vlády premiérky Giorgii Meloniové. Protestu je podle CGIL zúčastnilo na půl milionu lidí, informovala agentura AP.

„Půl milionu pracovníků a pracovnic, důchodců a důchodkyň, občanů a občanek se zúčastnilo více než 50 demonstrací organizovaných po celé zemi, aby podpořilo dnešní celodenní stávku, kterou vyhlásila CGIL ve všech veřejných i soukromých sektorech na protest proti nespravedlivému a škodlivému rozpočtovému zákonu,“ uvedla odpoledne centrála CGIL podle serveru RaiNews.
Odboráři požadují, aby vláda vyčlenila v rozpočtu více peněz na zdravotnictví, školství a bydlení a aby zajistila větší bezpečnost na pracovišti. Proti rozpočtovému návrhu na nadcházející rok už před dvěma týdny svolaly stávku menší odbory, píše AP.
Zhruba 100 tisíc lidí protestovalo podle odborů ve Florencii, v Miláně se shromáždil dav 15 tisíc demonstrantů a v Bologni a Palermu okolo 10 tisíc lidí. Protesty se konaly i v Turíně, Modeně a Neapoli.
Stávka nejvíce ovlivnila železniční provoz. Dálkové i regionální spoje nabíraly zpoždění nebo byly úplně zrušeny. Omezen je provoz i veřejné dopravy, školy proto zrušily některé hodiny a studenti místo školy trávili dnešek doma.
Odborové centrála vyhlásila dnešní stávku před měsícem. Meloniová a ministr dopravy Matteo Salvini tehdy řekli, že stávka je pokusem odborářů prodloužit si víkend. Vláda rozpočtový návrh stále brání, podle ní přináší úlevu občanům v podobě nižších daní a cílí na podporu rodin.



Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.



Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.



Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?






Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.